Obrázky z přírody

Velice vděčným námětem pro fotografa přírody, ale také nesnadným, jsou ptáci. Tito naši drobní obyvatelé lesů, zahrad parků a polí jsou velice bystří, pohybliví a mají vynikající zrak. Je proto velice nesnadné získat jejich snímek v přirozeném prostředí.
Dobrou příležitostí k získání přijatelného snímku se ukázal být lán slunečnice, vysetý na Kopánkách. Dozrávající slunečnice byly rychle objeveny sýkorkami a po několik měsíců byly hojně navštěvovány a nejenom sýkorkami. Zvláště za slunečných dnů se tady ozývalo hlasité štěbetání, pípání a různé trylkování. Byl-li člověk dosti trpělivý, mohl zde získat poměrně slušné snímky hodujících sýkorek a jiných opeřenců. Nejhojnějšími návštěvníky na úborech slunečnic byly sýkory koňadry, méně už modřinky. Co do četnosti byly následovány stehlíky a zvonky. Přilétávali sem také vrabci, jak domácí tak polní. Objevovali se zde strnadi obecní i pěnkavy obecné, mezi nimi jako vzácnost jeden jikavec. Překvapením pro mne byla návštěva „papoušků“ severských lesů, křivek obecných, protože jejich zobák je uzpůsoben k vybírání šišek a moc se nehodí k louskání slunečnicových semínek. Objevily se tu jenom jednou, jednoznačně to však byly křivky. K hejnu koňader se připojilo také několik sýkorek babek. Lesklé, černé čepičky je odlišují od sýkor lužních, které jsou velice podobné. Hejno stehlíků, než usedlo na slunečnice, provádělo nad polem různé manévry, zřejmě aby zmátlo své nepřátele.
Zatímco koňadry, ale taky stehlíci a zvonci, se na úboru slunečnice usadili, babka posedávala v blízkém křoví, rychle přilétla na slunečnici, vytrhla semínko a to pak odlétla zkonzumovat do bezpečí křoví. Tato opatrnost byla na místě, příště jsem byl náhodným svědkem oprávněnosti takového chování. Při další návštěvě, náhle z ničeho nic, ustalo štěbetání a nastalo ticho, zpozoroval jsem, že zpěváčci někam zmizeli. Zprvu jsem si pomyslel, že příčinou je moje přítomnost, když tu náhle, těsně nad křovím a nad slunečnicemi, prudce jako střela prolétl větší pták. Za polem se pak zvedl, začal stoupat do výšky a tak jsem ho poznal - přítomnost velkého množství drobných opeřenců přivábila pozornost jejich výlučného lovce - krahujce obecného. Taktika jeho lovu byla zřejmá, spočívá v tom, že některý z ptáků se ulekne tak, že vzlétne, no a potom je jeho osud zpečetěn. Útok krahujce byl tak náhlý a prudký, že jsem ani nestačil zvednout fotoaparát. Když odlétal, bylo vidět, že ho pronásledují ptáci střední velikosti, asi kvíčaly.
Na slunečnicích se s určitostí živí také drobní savci jako jsou myši, myšice a plši, to jsou ale převážně noční návštěvníci. Pro fotografování prakticky nedosažitelní.
Vojtěch Malík