Norman a duchové

Kdo zachrání malé ospalé městečko, když ho přepadne horda zombíků? Neohrožený hrdina se jmenuje Norman. Je mu jedenáct, ujíždí na hororech a rád si povídá s mrtvou babičkou. Norman má totiž jednu zvláštní schopnost, řekněme šestý smysl. Vidí duchy a umí se s nimi na lecčems dohodnout. To se v aktuální, velmi prekérní situaci může náramně hodit. Než se ale Norman postaví do čela místního odboje proti živým mrtvým, bude muset leccos skousnout, což se stává většině dětí s nálepkou podivína a mimořádnými schopnostmi. Rodiče ho nechápou, starší sestra jím pohrdá, spolužáci ho šikanují nebo ignorují (v lepším případě) a jediný, s kým vychází, je tlusťoch Neil, s nímž taky nikdo jiný nekamarádí. Ještě si rozumí s duchy většiny nebožtíků z okolí, ale ti se nedají počítat. Normanův život nabere zcela netušený směr, když mu podivínský strýc prozradí, že městečko co nevidět stihne pradávná kletba a že právě on ji může díky svým záhrobním komunikačním schopnostem zastavit. Než se Norman rozhodne, jestli se chce nebo nechce stát hrdinou, začnou mrtví vylézat z hrobů a děsit vše živé. V tu chvíli se v Normanově hlavě vylíhne nápad, jak je vrátit do stádia věčného odpočinku. Ví však, že sám to nezvládne. Jenže realizujte teoreticky dokonalý plán, když máte v partě vyděšeného tlusťocha, jeho staršího bratra, který má místo mozku svaly, sestru, jehož ho nepokrytě balí, a největšího sígra ze školy? A když vás kromě zombíků honí i policajti a spoluobčané, kteří právě přestali mít úctu k mrtvým?(oficiální text distributora)

www.csfd.cz

oooo O oooo

Norman a duchové - recenze

ParaNorman, česky Norman a duchové, nevypadá jako projekt, od nějž bychom měli čekat zázraky. Tým, co stál za Koralínou, sice budí naděje, že do podprůměru nezabrousíme, ale ruku na srdce - ani Koralína samotná nebyla žádný zázrak a krom nádherné stop-motion animace nebylo zrovna třeba plýtvat superlativy. Přesto ji můžeme vnímat jako kvalitní počin a vzor pro následovníky. Jakou pozici vůči ní si Norman vybojoval?

Překvapivě se mu velmi rychle daří dostat se z jejího stínu a troufám si říct, že minimálně příběh je mnohem zajímavější.

Sledujeme Normana, šikovaného malého chlapce, který "vidí mrtvé lidi". Ti jsou v podstatě jeho nejlepší (a jediní) přátelé, protože jeho spolužáci i rodina mu nejdou zrovna na ruku. Zároveň je velkým fanouškem klasických hororů a obklopuje se různými rekvizitami s jejich tématikou.

Když ale na malé městečko, kde žije, udeří dávná kletba a obyvatele ohrožuje jednak zlá čarodějnice, jednak pár zombies, stává se právě Norman poslední nadějí pro své bližní.

Právě seznamování se se světem Normana, počítání všech těch odkazů na více či méně známé horory a zvykání si na bizarní postavičky představuje největší klad snímku a jeho první polovina baví vyloženě královsky. Tempo se bohužel nedaří udržet a když se rozjede samotná zápletka, zábava řídne a věci přestávají dávat smysl. Samotný závěr to opět trochu vytáhne, protože překypuje emocemi a skutečně krásným vizuálem, ale zároveň je dvakrát delší, než bylo nezbytně nutné.

Především je ale Norman pastvou pro oči. Není sice tak sellickovsky přeplněný jako Koralína nebo Noční můra před Vánocemi, ale stop-motion animace se opět posunula o kousek dál. Pohyb postav je tak plynulý, že se mi nechtělo věřit, že si při jeho tvoření tvůrci nepomohli CGI (zvlášť proto, že film CGI nejednou využívá otevřeně), ale prý tomu tak není. Potom si animátoři zaslouží velkou pochvalu a respekt, protože tuhle piplačku bych si rozhodně nepřál zažít na vlastní kůži.

3D snímku neškodí, což je zvláštní, protože se odehrává převážně v noci. Není ale natolik úchvatné, abych potvrdil nadšení propagátorů, kteří popisují "revoluční" technologii stop-motion 3D. Teoreticky mohlo být zajímavé vidět loutky, o nichž víme, že reálně existují, plasticky, ale tahle premisa nebyla naplněna. Krom pár typických jízd lesem/městem třetí rozměr ani nevnímáme.

Mrzí mě dabing, protože originál namluvili slavní a sympatičtí hollywoodští herci (Christopher Mintz-Plasse, John Goodman, Casey Affleck).

Co zamrzí nejvíc, je značná nevyváženost snímku. Od až hororových scén, které bych dítěti nepustil, se přes kupu popkulturních odkazů a dvojsmyslů dostává až k dětskému i teen humoru. Namícháno je to velmi prapodivně tak, že "někdy" během filmu se baví každý, ale málokdo se bude bavit celou dobu. První polovina ještě působí celkem nabitě všemi vrstvami thumoru, ale časem se tento potenciál bohužel vytrácí.

Sám jsem na stesk po vyhraněných mainstreamových animácích již rezignoval, takže mě střelba všemi směry už moc neuráží ani nepřekvapuje, ale někdo s tím může mít docela problém. Největší asi malé děti, které se podle mě posledních dvacet minut mohou jedině nudit.

Bezchybný animák pro starší publikum s jasně definovaným vkusem byl opravdu na dosah ruky, ale zkrátka nám není přáno. Norman se nebojí udělat pár méně obvyklých a korektních věcí, ne však dost, aby se mohl vzdálit svojí kastě. Přesto by byla škoda ho proto automaticky zahodit.

Pixar ztratil grády, Dreamworks pořád ještě není sázka na jistotu a od Tima Burtona bych po příšerných Temných stánech raději mnoho nečekal (a natáhnout dvacetiminutový kraťas na celý večer pak rozhodně důvěru nebudí). K Normanovi tedy mnoho alternativ nenajdeme.

Takže i když mu tak trochu pomáhá nedostatek konkurence, nakonec mu musím přiznat silné kouzlo, slušnou porci funkčního humoru, pár uvěřitelných emocí a nenucenou úctu k hororovému žánru. Jistá roztěkanost a nerozhodnost sice snímku bude dělat problém (opravdu netuším, kdo je cílové publikum), ale přesto bych řekl, že šanci si tento animák zaslouží.

70%

oooo O oooo

František Fuka versus kinematografie. Recenze a různé jiné záležitosti, občas i nefilmové.

2.9.12

Recenze: Norman a duchové [ParaNorman] - 70%

Norman není úplně normální kluk. Například má divné, nezkrotné vlasy. A je hodně neoblíben v kolektivu. A mluví s mrtvými lidmi a kamarádí se s nimi lépe, než s kýmkoliv živým. Když na jeho malé městečko zaútočí zlá čarodějnice a sedm oživlých mrtvol těch, které ji před 200 lety poslali na oprátku (a ona je za to proklela), je Norman tím jediným, kdo může všechny zachránit.

Na Normanovi pracovali stejní tvůrci jako na Koralíně (tj. nikoliv Tim Burton) a film je také natočen pomocí ruční animace loutek s mechanickými kostrami, políčko po políčku, v obrovských modelech (desetimetrový dům byl skutečně postaven - jako dvoumetrový).

Podobně jako Koralína má i tento film zvláštní scénář, který je místy naprosto geniální, temný, depresivní, strašidelný, místy zase groteskově legrační s dementními vtípky, a celkově značně nevyrovnaný.

Film začíná zajímavě, když se hned zpočátku dozvíme, že Norman si běžně povídá s dušemi mrtvých, miluje horory, a že ho ve škole dost brutálně šikanují. A poznáme jeho rodinu, která rozhodně nevypadá jako něco z klasických dětských filmů.

Pak se začne odvíjet samotná hlavní zápletka filmu a tempo začne mizet. Je sice zábavné sledovat huhlající skorozombíky, stejně jako je zábavné sledovat parodie na filmy 50. let (oldsynth hudba), ale každé z toho je určeno pro jiné obecenstvo, a především není vůbec jasné, co vlastně komu hrozí, co je v sázce, a jestli jsou postavy nesympatičtí idioti, nebo je to jen divný český dabing. Některé scény jsou pouze pro nejmenší děti, jiné bych se malým dětem vůbec neodvážil pustit (závěrečná konfrontace s čarodějnicí hodně připomíná konec Akiry). Chtělo by to někoho, kdo by něco radikálního provedl se scénářem, rozhodl se, jakého tónu by se měl film držet, a pak se ho také držel...

Film ovšem získává bonusové body za to, jak úžasně vypadá a jak úžasně je animovaný. Z traileru to kupodivu tak nevypadá, ale v kině jsem měl nejednou nutkání vlastnit nějakou scénu jako malé diorama a vystavit si ji doma a zkoumat všechny drobnosti a skryté vtípky v kulisách, kterých jsem si v kině jistě nevšiml. A ty animace...

I když jsou některých scénách i CGI efekty (odstranění pomocných armatur, dodělávání ohně a kouře), stejně bylo neuvěřitelně namáhavé všechno vymodelovat a rozpohybovat. Postavičky například mají velmi propracovanou mimiku a domníval jsem se, že je vytvořená pomocí CGI. Nikoliv. Tvůrci si vyrobili pomocí 3D printeru tisíce různých grimas pro každou postavičku, a ty pak ručně měnili.

Podobně jako u Aloise Nebela mám z tohoto filmu rozporuplné pocity. Oceňuji, jakou strašnou práci si s ním tvůrci dali po technické stránce a kolik námahy a talentu do něj vložili. Na druhou stran nechápu jeho producenty, proč ho vyráběli takto složitě, když by při lepším použití počítačů dostali výsledek, který je téměř k nerozeznání od tohoto, a ušetřili dost času a peněz. Proč už ty obličeje rovnou neudělali v CGI, když je stejně navrhovali v počítači, pak je počítačovým cutterem vyrobili, aby je pak ručně animovali, a tu ruční animaci pak proháněli počítačovým filtrem, aby byla jemnější...?

Ale takoví už jsou umělci. Ať si dělají, co uznají za vhodné. Jenom je škoda, že tolik lásky a námahy, kolik věnovali výtvarným aspektům a animaci, nevěnovali námětu a scénáři.