Já, padouch

Ve šťastném předměstském sousedství, obklopeném bílým plaňkovým plotem a kvetoucími keři růží, stojí černý dům s mrtvým trávníkem. Aniž by to sousedé věděli, hluboko pod tímto domem je obrovský tajný úkryt. A zde nacházíme Grua (STEVE CARELL) obklopeného armádou svých uličnických a zlomyslných přisluhovačů, mimoňů, který plánuje tu největší loupež v historii celé zeměkoule. Gru se chystá ukrást Měsíc (ano, Měsíc!). Gru si libuje ve všem špatném. Vyzbrojen svým arzenálem Zmenšovacích paprsků, Mrazících paprsků – mrazáků a obojživelných bojových vozidel poráží vše, co mu stojí v cestě. A to všechno až do okamžiku, kdy se střetne s neochvějným přesvědčením třech malých osiřelých děvčátek, které na něj pohlédnou a vidí v něm něco, co nikdo jiný dosud neviděl: možného tátu.

www.csfd.cz Vstupné 30 + 1.

oooo O oooo

Recenze: Já, padouch. Film, u kterého se budete smát jako mimoňové

Moto komedie Já, padouch zní: Klaďasové už nefrčí. Ale to není žádná novinka. Se záporáky je přece mnohem víc legrace. Zvlášť, když mají za pomocníky partu žlutých tvorečků, kteří se řehtají silně nakažlivým smíchem. Připravte si bránice a vezměte děti do kina.

Gru by chtěl být největším padouchem na světě. Jenže někdo jiný právě ukradl jednu z egyptských pyramid a ve světle tohoto (zlo)činu všechny padoušské úspěchy blednou. Ale Gru má plán, jak si získat slávu, peníze i uznání své přehnaně kritické matky. Ukradne Měsíc. Věta je to jednoduchá, ale na cestě k tomuto cíli stojí spousta překážek, zejména padouch-konkurent Vektor, syn šéfa Banky Zla. K tomu, aby jej překonal, potřebuje Gru pomoc tří děvčátek ze sirotčince. Jenže s těmi přichází ještě víc problémů.

Myšlenka charismatického a vlastně sympatického zloducha rozhodně není nová, ať už tvůrci této komedie říkají, co chtějí. Stačí namátkou zalovit ve filmové historii. Doug Badman, critters, Joker (Nicholsonova i Ledgerova verze)… A dalo by se pokračovat. Každopádně to, že nápad není nový a originální, ještě neznamená, že je špatný. Koneckonců skoro všechno už tu v žánru animovaných rodinných komedií někdy bylo, alespoň v těch americké výroby.

U komedií je cíl a hledisko hodnocení celkem jednoznačné. Dá se skoro měřit. Komedie má rozesmát. Dokud to funguje, je všechno v pořádku. Whatever makes you laugh. Opravdu to stačí?

Stačí. Už proto, že na snímek, u kterého je v programu uvedeno animovaná komedie, případně ještě s přívlastkem rodinná, nejde člověk s přehnanými očekáváními. Že jsou postavy místy příliš ploché? Že některé situace překračují pomyslnou hranici kýče? A nechodíme náhodou na tyto filmy právě proto, že jsou takové?

Ani Já, padouch se těmto chybičkám nevyhnul. Kdo by chtěl šťourat, určitě by si materiál našel. Ale důležité je, že po devadesáti minutách smíchu člověka něco takového ani nenapadne. Alespoň většinu lidí.

O technické stránce věci už je u amerických animáků skoro škoda mluvit. Studio Universal sice na tomto poli teprve začíná, ale angažováním Chrise Meledandriho, který mnoho let spolupracoval s 20th Century Fox, kde založil divizi studiové animace a produkoval film Doba ledová, si úspěch pojistilo. Tvůrci si vyhráli i s technikou 3D, která tak v tomto případě nepůsobí jen jako samoúčelný módní doplněk.

I soundtracky amerických animovaných komedií bývají většinou velmi dovedně vybrané, případně přímo zkomponované. I v tomto případě věděli hlavouni z Universalu, komu dát důvěru. A dohled Hanse Zimmera, mezi jehož úspěchy patří hudba ke snímkům Rain Man, Lví král,  Lepší už to nebude nebo Temný rytíř, nezklamal a přinesl ovoce.

Zajímavým fenoménem v tomto žánru je také důležitost malých (a to často doslova) postav. Opět stačí namátkou jmenovat. Veverka z Doby ledové, slimáci ze Spláchnutýho a tak dále. Ve filmu Já, padouch tuto roli plní horda malých žlutých mimoňů, kteří jsou tak trochu zlomyslní, ale tak jako jejich pán vlastně dobráci od kosti, roztomile žvatlají a jejich smíchu se opravdu nedá odolat.

Já, padouch žádný převrat nezpůsobí. Pracuje s osvědčenými modely a daří se mu to na výbornou. A dětem (i většině dospělých) to stačí. Na deprese z Bergmana budou mít dost času, až vyrostou.