Carlos Sorin

Carlos Sorin začínal jako režisér reklam. Hraný debut La película del rey (Králův film, 1986) mu vynesl Stříbrného lva na MFF v Benátkách a cenu Goya za nejlepší španělsky mluvený zahraniční film. S tříletým odstupem pak následovaly snímky Eterna sonrisa de New Jersey (Doktor z New Jersey, 1989) v hlavní roli s Danielem Day-Lewisem, a road movie Minimalistické příběhy (2002). Tento film, který byl v roce 2003 uveden na MFF v Karlových Varech v sekci Fórum nezávislých, získal mimo jiné Zvláštní cenu poroty, Cenu FIPRESCI na MFF v San Sebastiánu a cenu Goya. V Karlových Varech byl promítán rovněž snímek Psí život (2004). V sérii těchto road movies pokračuje také film Cesta za svatým Diegem na festivalu v San Sebastiánu oceněný Zvláštní cenou poroty.

Zdroj: MFF Karlovy Vary 2007

Režijní filmografie

2012 Días de pesca

2011 Gato desaparece, El

2008 Okno

2006 Cesta za svatým Diegem

2004 Psí život

2003 Ensayo (TV seriál)

2002 Malé příběhy

1989 Eversmile, New Jersey

1986 Era del ñandú, La

Film o králi

oooo O oooo

Životopis (biografie) / Informace:

Narodil se v roce 1944 v Buenos Aires. Po studiích pracoval jako asistent kamery a později jako kameraman. Aby mohl v roce 1986 realizovat svůj první celovečerní film - hraný debut Králův film (La película del rey, 1986), za nějž získal mezinárodní uznání včetně Stříbrného Iva na MFF v Benátkách nebo ceny Goya španělské Královské akademie věd a umění za nejlepší španělsky mluvený zahraniční film, pracoval nejdříve v reklamě. S tříletým odstupem pak následoval snímek Doktor z New Jersey (Eterna sonrisa de New Jersey, 1989) v hlavní roli s Danielem Day-Lewisem. Po jeho neúspěchu se opět vrátil k reklamní práci a následující celovečerní film natočil až po třinácti letech. Road movie Minimalistické příběhy (Historias mínimas, 2002) ale Sorína proslavilo na řadě filmových festivalů na celém světě. Právě tento snímek tvoří společně s následujícími filmy Psí život (El Perro, 2004) a Cesta za svatým Diegem (El camino de san Diego, 2007) trilogii o neznámýh hrdinech pohybujících se na cestě věčného hledání. Jeho poslední film Okno (La ventana, 2009) znamená novou etapu v jeho tvorbě. Nejsou v něm ani patagonské dálnice, ani pouť za svatým Maradonou. Je tu čekání na smrt i naděje života. Zkrátka život sám.

katalog 1. Festivalu nad řekou

Životopis (biografie) / Informace:

Carlos Sorin (1944, Buenos Aires, Argentina), scenárista, kameraman, producent a režisér. Debutoval v roku 1986 dokumentom La era del nandu a hraným filmom La pelicula del rey, oceněným Strieborným levom v Benátkách za najlepší prvý film. Medzinárodné renomé potvrdil aj dalšími hranými titulmi Eversmile, New Jersey (1989), Historias mínimas (2002), El perro (2004) a El camino de San Diego (2006). Jeho zatiaí posledný hraný film La ventana (Okno) získal cenu FIPRESCI na festivale v španielskom Valadolide.

katalog 17. Artfilmfestu

Životopis (biografie) / Informace:

Carlos Sorin (1944, Buenos Aires) prozrazuje, že film byl jeho vášní od dětských let. Po studiích pracoval jako

asistent kamery a později jako kameraman. Před debutovým snímkem La película del rey (Králův film, 1986), který získal na MFF v Benátkách cenu za nejlepší prvotinu, pracoval jako režisér reklam. Po neúspěchu dalšího díla se k reklamní práci vrátil a následující celovečerní film natočil až po třinácti letech. Minimalistické příběhy (Historias mínimas, 2002) byly podobně jako Psí život (El perro, 2004) a Cesta za svatým Diegem (El camino de San Diego, 2006) oceněny na MFF v San Sebastiánu a následně uvedeny i v Karlových Varech. Okno bylo promítáno v Torontu a v soutěži valladolidského festivalu, kde získalo Cenu FIPRESCI.

katalog 44. MFF Karlovy Vary

Životopis (biografie) / Informace:

pracoval původně jako režisér reklam. Jeho první hraný film La pelicula del rey (Královský film, 1986) vyhrál v Benátkách Stříbrného Iva. V roce 1989 natočil další snímek Eversmile, New Jersey (Doktor z New Jersey) s Danielem Day-Lewisem.

38. MFF Karlovy Vary

oooo O oooo

Životopis - Carlos Sorin

Prozrazuje, že film byl jeho vášní od dětských let. Po studiích pracoval jako asistent kamery a později jako

kameraman. Před debutovým snímkem La película del rey, který získal na MFF v Benátkách cenu za nejlepší prvotinu, pracoval jako režisér reklam. Po neúspěchu dalšího díla se k reklamní práci vrátil a následující celovečerní film natočil až po třinácti letech. Minimalistické příběhy byly podobně jako Psí život a Cesta za svatým Diegem oceněny na MFF v San Sebastiánu a následně uvedeny i v Karlových Varech. Okno bylo

promítáno v Torontu a v soutěži valladolidského festivalu, kde získalo Cenu FIPRESCI.