ANDREJ ZVJAGINCEV

* 6. února 1964 v Novosibirsku, SSSR

Po vojenské prezenční službě a praxi v Novosibirském divadle studoval Andrej Zvjagincev herectví na moskevském GITIS (1986 - 90). Herecky se ale realizoval pouze sporadicky na nezávislých scénách a intenzivně se věnoval účinkování v reklamách i jejich natáčení. Objevil se rovněž v epizodních rolích v televizních seriálech Gorjačev a ti druzí (1992 - 94), Seznámíme se (1999) nebo Kamenskaja. Smrt a trochu lásky (2000) a účinkoval i ve filmech Kocourek (1996) a Širli-Myrli (1999). Od roku 2000 se Andrej Zvjagincev podílel na seriálové tvorbě pro kanál REN TV, jehož majitel, producent Dmitrij Lesněvskij, mu o tři roky později umožnil natočil celovečerní filmový debut Návrat: vícevrstevnatě utkaný příběh o nenadálém příjezdu dlouho nepřítomného otce a o jeho uzurpátorsky pojednaném výletu s dospívajícími syny k jezeru, u něhož sám zahyne. Poté, co byl snímek nejprve neúspěšně nabídnut benátskému Mezinárodnímu týdnu kritiky a z toho důvodu byl posléze zařazen do soutěže MFF v Locarnu, se nakonec přece jen objevil v soutěžní sekci MMF v Benátkách. Z něj si odvezl nejenom debutantskou Cenu Luigiho De Laurentiise, ale rovněž hlavní trofej Zlatého lva. Režisérovy oslavy v Benátkách ale kalila zpráva o tragickém úmrtí představitele jednoho z dospívajících hrdinů Vladimira Garina, který se utopil v jezeře Lagoda nedaleko místa, kde před rokem natočil své první záběry.

Nejen úspěch na benátském festivalu a označení filmu za Evropský debut roku 2003 (EFA), ale také zatvrzelé mlčení Andreje Zvjaginceva stran interpretace obsahu Návratu jsou nespornou výzvou k jeho zhlédnutí. Někomu postačí k zážitku pouze ono ???zhlédnuté“: příběh s jeho tajemným, předtuchou tragédie rozvibrovaným napětím. Jako v každém vskutku autorském počinu se tu nabízí prostor k dialogu i k domýšlení, z čehož pramení jeho zvláštní magie. Zvjagincevův až úzkostlivě neangažovaný snímek lze vnímat i jako bezděčnou metaforu bezbřehosti Ruska, jako temnou reflexi jeho svobody a chaosu, ve kterém se teprve schyluje ke krystalizaci nového hodnotového systému. Mytologizace jevů a projevů protagonistů takového procesu může ledacos exponovat a napovídat, stejně jako značná frekvence tématu otců a synů v některých debutech z posledních sezón ruského filmu. V tomto kontextu se v případě Návratu přímo nabízí Freudova úvaha o otcovraždě jako zrodu společenství: utlačovaní synové se vzbouří a zabijí otce-despotu, a poté, sžíraní iracionálním strachem a vědomím viny, nastolí jeho zbožštění. Tím vzniká symbolický obraz pomstychtivého, vševidoucího a krutého boha, jenž omezuje svobodu egoistických a materiálních postojů příslušníků dané komunity.

Galina Kopaněva

Režijní filmografie

2011 Elena

2009 Apocrypha

2007 Vyhoštění

2003 Návrat

2000 Chyornaya komnata (TV seriál)