Neil Young

Biografie

Neil Young je kanadský hudebník, který se narodil 12.11. 1945 v Torontu ve státě Ontario. Jeho otec pracoval jako novinář, což sebou přinášelo potíže neustálého stěhování podle toho, kde se jeho otec uchytil. Po rozvodu rodičů se ale s matkou usadil ve Winnipegu.

Během svých studií působil Young v několika rockových skupinách, první stabilní skupinou pak byla partička nazvaná Squires. Po odchodu od této kapely působil Young jako sólový folkový zpěvák. Cestoval po Kanadě a na objednávku skládal písně. V tomto období také vznikly jeho nejranější songy.

Ve druhé polovině 60. let přesídlil do Los Angeles, kde údajně pobýval nelegálně až do roku 1970, kdy dostal zelenou kartu. V kalifornské metropoli se Young konečně uchytil jako hudebník.

Pro jeho tvorbu jsou typické záhadné texty a časté experimenty s hudebními žánry. Mezi jeho největší hity patří skladby Heart of Gold, Harvest Moon (folk a akustic rock), Rockin in the Free World či Hey Hey, My My (hard rock). V pozdějších letech své kariéry se věnoval například žánru grunge a několikrát vystoupil s kapelou Pearl Jam.

Neil Young se také podílel na několika filmech jako režisér. Pod pseudonymem Bernard Shakey režiroval nebo spolurežíroval např. RUST NEVER SLEEP (1979), HUMAN HIGHWAY (1982) nebo GREENDALE (2003).

Josef "Rondon" Kraus

oooo O oooo

Neil Young - Profil osobnosti

Životopis

Vynikající americký písničkář (zpěvák, kytarista, skladatel, hráč na foukací harm. a klávesové nástroje), narozený v r. 1945 v kanadském Torontu. Čerpá jak z rockových tak folkových kořenů. Ještě ve škole hraje např. ve sk. Jades & Classics a v letech 1964 – 65 m.j. ve folkové skupině Neil Young & The Squires. V r. 1965 odchází se Stephenem Stillsem do L.A., kde hrají ve sk. Mynah Birds. V období 1966 – 68 mají skupinu Buffalo Springfield.

Youngovo 1. sólové album propadlo a úspěšnější je až Everybody Knows This Is Nowhere (1969), které natočil se skupinou Crazy Horse (Danny Whitten - g, Ralph Molina - dr, Billy Talbot - bg). V létě 1969 se Neil Young přidává ke trojici Crosby, Stills & Nash (vzniká CSN & Y). V r. 1970 opět nahrává také sólově. Vychází velmi úspěšné a ceněné album After The Goldrush (1970). Podílela se na něm jak sk. Crazy Horse, tak i Nils Lofgren a Stephen Stills.

V r. 1971 pracuje na vlastním (následně neúspěšném) filmu Journey Through The Past. Album Harvest (1972) dosahuje vrcholu americké i britské hitparády a přineslo i hit Heart Of Gold (1. v USA). D. Whitten, člen Crazy Horse tragicky zahynul v říjnu 1972. V r. 1973 vystupuje Neil Young s countryovou skupinou Stray Gators (vyšlo jen 1 slabší koncertní album). Deska Tonight´s The Night (1975) je natočená se sk. Crazy Horse ve slož.: Molina, Talbot, Lofgren, Ben Keith - g. Vyšla ale až po dvou letech v r. 1975. V r. 1974 Young po delší době opět koncertuje s CSN & Y. Na albu Zuma (1975) hraje kytarista Frank Sampedro.

Po úspěšném albu Comes A Time (1978) vzniká filmový dokument Rust Never Sleeps (režíroval ho sám Neil Young pod pseudonymem Bernard Shakey). Velice dobře je přijato i stejnomenné album (napůl elektrifikované, napůl akustické). Crazy Horse na něm hrají v sestavě Lofgren, Keith, Molina, Bruce Palmer - bg, Joe Lala - perc. Neil Young v té době sympatizuje s punkovým hnutím. V r. 1980 se Crazy Horse rozcházejí a Neil Young v témže roce píše hudbu k filmu Buffalo Roam. Jeho další vlastní film Highway (z r. 1981) opět neuspěl. V 80. letech Youngova popularita poklesla. V r. 1988 se opět podílí na albu CSN & Y – American Dreams.

Opětovný ohlas kritiky sklízí album Freedom (1989) a následně především deska Ragged Glory (1990), která je opět natočena s Crazy Horse. Dobře jsou přijata i alba Harvest Moon (1992) a Unplugged (1993). V r. 1993 koncertuje se sk. Booker T. & The M´s. Na desce Sleeps With Angels (1994) hraje opět s Crazy Horse. Album Mirror Ball (1995) vzniklo ve spolupráci s členy sk. Pearl Jam.

Neil Young vydává v roce 2002 kolekci 11 originálních skladeb na albu „Are You Passionate?“. Album obsahuje širokou škálu hudebních stylů, které produkoval sám Neil Young. První singl z alba „Let’s Roll“ byl inspirován tragédií z 11. září – útokem na WTC, a je označen jako jedna z nejlepších rockových skladeb za posledních deset let.

oooo O oooo

Splašený kůň Neila Younga znovu dusá prérií

Po devíti letech se americký kytarista a zpěvák Neil Young vrátil ke kapele Crazy Horse. Na novém albu Americana hrají například i britskou hymnu God Save The Queen. Místo královny v ní však Young myslel na krále Jiřího.

Daniel Konrád -  recenze - ihned.cz

Americký rocker Neil Young je nevyzpytatelný jako ty indiánské mýty, ve kterých se kosatky mstí lidem, výr bije kojota a děti mají k snědku vlastní matku.

Jde z toho hlava kolem, ale když se na konci všichni promění v duchy a na obláčku udělají souhvězdí, i bledá tvář zavětří jakési dávné moudro. Youngova nová deska Americana je podobně záhadná, ale přesto mluví povědomou řečí.

Prvně je tu fakt, že Young vzal po devíti letech na milost svoji dvorní kapelu Crazy Horse a staré máničky za úplňku nahnal na ranč. Lépe řečeno zpustlý srub uprostřed rudých sekvojí, které dekoruje cedulemi z občanské války a udržuje v podivném bezčasí, aby se tu mohl v ponču nadnášet jako nějaké kalifornské strašidlo a k hrůze místních rangerů zakládat nová přírodní ohniště.

Young je totiž krajinář romantik, u kterého i Cortéz "tančil napříč velkou louží” a jemuž se dodnes zdává o dceři indiánského náčelníka (“Dal bych tisíc kožešin, abych se vyspal s Pocahontas”).

Dítě a královna

Takže tři staří kamarádi Billy Talbot, Ralph Molina a Poncho Sampedro (dnes již pěstitel ovoce na odpočinku) přijeli za pět minut dvanáct, vymetli mývaly, kteří se nakvartýrovali do kufru od auta, načež z Younga (v jehož archivu je okolo dvou set nevydaných skladeb) vylezlo, že nemá jedinou píseň. Kapela pojmenovaná po indiánském náčelníkovi Splašeném koni na pár minut zplihla u piva a následně začala hrát staré lidovky, které “děti znají ze školních lavic”. Došlo ke zcela bizarním koncům.

Například kotlíkářské modle Oh Susanna, kterou se zcela vážnou tváří (a kotletami) zpívali argonauti, ženoucí se do Kalifornie za zlatou horečkou. Crazy Horse si ji hudebně vrznuli v duchu šedesátých let, půvabně vyspellovali slovo “bendžo” v refrénu a navrch přihodili videoklip, v němž pětileté dítě kouří tabák.

A stejně zvláštně desku uzavírá britská hymna God Save The Queen, kterou zná rodilý Kanaďan Young (o americké občanství nikdy nezažádal) samozřejmě nazpaměť. “Musel jsem si při tom ale představovat krále Jiřího,” ucedil nedávno v rádiu. Budiž, dí moderátor, ale píseň zní pobouřeně jako ta od Sex Pistols. “A kdo jsou sakra Sex Pistols?”

Je to trefná otázka, protože tuhle hudbu čas vskutku nepoznamenal. Písně z osmnáctého a devatenáctého století si rockeři – tentokrát sborově řvoucí smečka hladových grizzlyů – podávají jako rozmražení z lednice šedesátých let. Neuspořádaně, s přepalenými kytarami a bicími, jako by hudbu pobízeli ostruhami na botách.

Na samém začátku desky kapela předčasně zahuhňá a hned zase sjede jako skalp u totemu. Ale právě tahle syrovost a neuhlazenost měsíc neholených stařešinů, kteří po letech znovu brousí tomahawky na válečnou stezku, propůjčuje Americaně největší kouzlo. Kdyby tu změť slyšel Youngův někdejší spoluhráč David Crosby, nejspíš by znovu vyprskl své slavné: “Tahle smečka by vůbec neměla hrát, tu měli zastřelit už při porodu!”

ALBUM

oooo O oooo

Americana

2012 Reprise/Warner

Až na dno vyždímané mollové tóniny Americany vytváří funebráckou náladu, z níž vybočuje jedině s brzkým koncem smířená balada Wayfarin’ Stranger (v banálním táborákovém aranžmá) a naopak elektrikou zhusta bité country This Land is Your Land. Zřejmě proto, že převážná část desky je nefalšovaný krvák.

Vystupují v něm utopená dívka, dále zahýbající milenka konfederačního vojáka, žena rozprávějící se svým katem a nakonec i černošská Ježíšice, kterou houpe kočár šesti bělounkých ořů.

Samé otázky

Což otevírá možná nejpřehlíženější rozměr alba. Může v roce prezidentských voleb zrovna Young, který ještě nedávno volal po impeachmentu George Bushe, natočit apolitickou desku? A pokud chtěl zpívat písně, jež zná každé dítě, proč nechává nezletilé skautíky sborově zpívat horory, z nichž otci zakladatelé vychází jako nepolepšitelní, smilnící gauneři?

Třeba je to celé jen Youngovo důmyslné garde dnešní Americe.

Jak si jinak vysvětlit taneční číslo z padesátých let Get a Job, v němž manželka nesklapne a nesklapne, dokud si chlap nenajde práci? Jako lusknutím prstů jsme náhle zpět v dnešní recesi.

Skutečný náčelník Splašený kůň byl udatný rek. Bránil své Siouxy před zlatokopy i armádou a přispěl k historické porážce hrdlořeza Custera, ale nechal se zajmout a probodnout. Zato nepředvídatelný Young, ten je vždycky o krok napřed. Splašený kůň opět dusá prérií!