Moderní doba

Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus.(oficiální text distributora)

oooo O oooo

Moderní doba

Moderní doba (1936, FP 15/74) je posledním filmem, v němž se Charles Chaplin objevil ve slavném kostýmu Tuláka. Snímek je zčásti satirou na technický pokrok: nejvíc jej charakterizují výjevy z továrny, kde je Tulák Charlie zaměstnán u běžícího pásu. (Není jasné a ani důležité, co vlastně podnik Electro Steel Corp. produkuje. Jeho vzorem nicméně byly automatické výrobní linky firmy Ford.) Většina příběhu se ovšem odehrává v jiných prostředích a představuje spíše Chaplinovo zúčtování s tehdejší americkou ekonomikou, jež se po krachu na newyorské burze v roce 1929 nacházela v krizi. - Geniální umělec se vypořádal s vážným tématem navýsost... Zobrazit více >

Moderní doba (1936, FP 15/74) je posledním filmem, v němž se Charles Chaplin objevil ve slavném kostýmu Tuláka. Snímek je zčásti satirou na technický pokrok: nejvíc jej charakterizují výjevy z továrny, kde je Tulák Charlie zaměstnán u běžícího pásu. (Není jasné a ani důležité, co vlastně podnik Electro Steel Corp. produkuje. Jeho vzorem nicméně byly automatické výrobní linky firmy Ford.) Většina příběhu se ovšem odehrává v jiných prostředích a představuje spíše Chaplinovo zúčtování s tehdejší americkou ekonomikou, jež se po krachu na newyorské burze v roce 1929 nacházela v krizi. - Geniální umělec se vypořádal s vážným tématem navýsost invenčně a hravě. Moderní doba je naplněna řadou vynikajících komediálních scén, jež se zapsaly do diváckého povědomí. Chaplinova filmová postavička sice svým příběhem a „dělnickým původem“ demonstruje levicové teze, nicméně v jejích příhodách lze vyčíst i jiné, niternější autorovy zájmy: Tulák má potíže ve všech svých zaměstnáních s výjimkou restaurace, kde zazáří jako vaudevillový zpěvák (a kde je tedy skutečně „doma“). Hrdinovo tělo, vtažené do soukolí ozubených převodů, zase zřetelně připomíná dráhu filmového pásu v kameře či promítačce... – Zvukový film byl v roce 1936 naprostou samozřejmostí, ale Chaplin správně usoudil, že jeho Tulák nesmí na plátně promluvit. Moderní doba je technicky vzato sice zvuková, avšak z hlediska filmové estetiky patří k němým filmům. A tak píseň v italsko-francouzsky znějící hatmatilce je jediným „slovním“ projevem Tuláka Charlieho. Mluvené slovo zní výhradně přes „filtr“ reprodukčních zařízení (tovární komunikační systém, rádio, fonograf). – Francouzsko-německá firma Tobis později žalovala Chaplina, že ukradl některé nápady z filmu Reného Claira Ať žije svoboda! (1931, A nous la liberté). Chaplin nakonec přistoupil na mírné odškodné; celou věc však chápal jako mstu německých producentů za Diktátora (1940, FP 47/47, 18/77, 3/2003z).

-zk-, Filmový přehled 2005/1

oooo O oooo

Moderní doba Charlieho Chaplina: strojům navzdory

 Washington/Praha – Právě 5. února 1936 měl premiéru jeden z nejslavnějších filmů Charlieho Chaplina Moderní doba. Satirická komedie, která si bere na mušku svět moderní průmyslové výroby a zachycuje i tíživou bídu za světové hospodářské krize 30. let, patří k tomu nejlepšímu, co americký komik kdy natočil. Podobně jako další snímky i tento Chaplin sám napsal a režíroval.

Charlie Chaplin / Moderní doba Moderní doba byla v čase, kdy už světovou kinematografii zcela ovládl mluvený film, zároveň jeho posledním němým snímkem i více než důstojným rozloučením s ikonickým "věčným tulákem" v hlavní roli. Dodnes bývá zařazována do nejrůznějších žebříčků nejlepších filmů všech dob. Snímek slavil ohromný úspěch prakticky hned po svém uvedení. V některých zemích, například v Hitlerově Německu a fašistické Itálii, byl však pro údajnou propagaci komunismu zakázán.

Celý film je vybudovaný jako mozaika příběhů a gagů, v nichž se dělník Charlie dostává do tragikomických střetů se stroji a dalšími nelidskými "výdobytky" industriální civilizace. Chaplin poukazuje na absurdní situaci, kdy člověk slouží stroji namísto toho, aby tomu bylo naopak.

Charlie Chaplin, vlastním jménem Charles Spencer Chaplin (1889-1977) patří k nejslavnějším světovým tvůrcům. Své filmy vytvářel od námětů přes scénář a režii až po hraní v hlavní roli. Svou slávu si vydobyl už v éře němého filmu groteskami. Měl výrazný pantomimický talent, který v mládí uplatnil jak u divadla, tak u cirkusu. V roce 1914 vystvořil snad neslavnější filmovou postavu – komického tuláka Charlieho, která se stala populární po celém světě. V roce 1972 dostal čestného Oscara za celoživotní dílo.

Jiří Voskovec o Charliem Chaplinovi

"Charles Spencer Chaplin je jedním z hrstky géniů našeho století. Jsem pevně přesvědčen, že s perspektivou času se ocitne v jedné řadě s Molierem a Aristofanem - ve stejném patře s G. B. Shawem... a - v oboru technického objevitelství – ne tak daleko od Shakespeara, jak se na první pohled zdá. Jeho pionýrství v oboru filmové dramaturgie a režie dosud nikdo ani nezačal studovat. Kdyby z kteréhokoliv dnešního filmu kdekoliv na světě bylo možno vystřihnout tradice, symboly, výrazové a technické prostředky, jež Chaplin objevil a zavedl, zbyly by z nejskvělejších současných filmů nesmyslné cáry."

oooo O oooo