Nabídka filmů na SOBOTU 25. ZÁŘÍ 2010 - TO NEJLEPŠÍ ZE ŠPANĚLSKÉHO FILMU - CARLOS SAURA

Celé jméno, Carlos Saura Atares, narozen 04.1.1932, v Huesca, Aragon, Španělsko, syn Antonio Saura Pacheco (právník a státní úředník) a Fermina Atares Torrente, ženatý Adele Medrano (manželství skončilo), ženatý, manželka se jmenuje, Mercedes, děti: (první manželství), Carlos (režisér a spisovatel), Antonio (s Geraldine Chaplin, herečka), Shane.
Carlos Saura
nar. 04.01.1932
Huesca, Aragonie, Španělsko
Biografie
Carlos Saura je vedle Luise Buňuela a Pedra Almodovara třetím nejznáměším Španělským režisérem. Od malička byl fascinován fotografováním, což ho přivedlo i ke studím filmu v Madridu, kde v roce 1957 absolvoval a do roku 1963 zde přednášel. Po vyloučení ze školy z politických důvodů se věnoval natáčení svých autorských filmů.
Ovlivněn surrealismem a osobností Luise Buňuela natočil Pláč pro banditu (63), do kterého svůj režisérský vzor a přítele obsadil do symbolické role kata. Hon (65) byl vypjatým dramatem vášní a neshod mezi třemi kamarády, kteří svůj spor zakončí vzájemnou likvidací. Za film získal stříbrného medvěda za režii v Berlíně. Snímek Peppermint frapé (67), věnovaný Buňuelovi, byl studií zakomplexovaného měšťáka, který zabiježenu, která se mu vysmívá, aby si posléze zrekonstruoval její obraz v podobě své asistentky. Film byl pozoruhodný svoji obsesivní povahou a studií vyšinuté mysli. Film rovněž obdržel stejnou cenu jako Hon. Peppermint frapé byl prvním snímkem, v kterém uzavřel pracovní svazek s Geraldinou Chaplinovou, s kterou spolupracoval na svých nejproslulejších filmech přelomu 60. a posléze v 70. letech, jakými byli Stres ve třech (68), klaustrofobické drama podobné Honu, v kterém násilné vyvrcholení proběhne pouze v představách hlavního protagonisty, Anna a vlci (72), metaforická alegorie o represivních složkách společnosti ve Frankovském Španělsku. Film, který svým drastickým nekompromisním závěrem - fyzickým potupením a likvidací Any - patří k nejpozoruhodnějším režisérovým filmům.
Sestřenice Angelika (73), tentokrát bez Chaplinové, představila druhý, vedle politické alegorie, zájem režiséra, kterým je intimní a introspektivní pohled na lidskou, a zejména dětskou duši. Pozoruhodně křehký a jemný pohled na svět dětství prokázal i v Starém domu uprostřed Madridu (75). V roce 77 natočil hned dva neobyčejné filmy. První a známější z nich, drama o vztahu dceři (Chaplinová) a otce (F.Rey), Eliso můj živote, získal cenu pro Fernanda Raye v Cannes. Druhý film , Zavázané oči, byl sugestivní studií mučení, kterého se dopuštěli trýznitelé na postavě ztvárněné G.Chaplinovou.
V 80. letech se Saura věnoval filmům o delikventní mládeži v Rychle, rychle (81), které revidují režisorovy starší Pásky (62), ale především natočil volnou "taneční" trilogii, Krvavou svatbu (81) na námět F.G.Lorcy, Bizetovu Carmen (83) podle novely Prospera Merimééa s Laurou Del Sol, která se pomalu převtěluje do postavy Bizetovy Carmen. V této metamorfóze ji výrazně pomohl tanečník a choreograf Antonio Gades, který ztvárnil jejího mentora a milence. Po tomto proslulém díle následovala následovala méně známější Čarodějná láska (86).
Z 90. let stojí za zmínku drsné a citově velmi sugestivní a depresivní dílo Střílej (93) o drastickém znáslinění mladé artistky a o spravedlivé odplatě za její znásilnění a i o neodvratné smrti, která ukončí její trápení. Jiného charakteru je Tango (98), formálně vytříbený portrét španělského tance. Další Saurovy filmy se bohužel zatím nedočkaly oprávněného uvedení a publicity, jakou by si zasloužily.
Režijní filmografie
2009 Io, Don Giovanni
2007 Fados
2005 Iberia
2004 Séptimo día, El
2002 Salomé
2001 Buñuel y la mesa del rey Salomón
1999 Goya en Burdeos
1998 Esa luz!
Tango
1997 Ptáček
1996 Taxi
1995 Flamenco (de Carlos Saura)
1993 Střílej!
1992 Sur, El (TV film)
1990 ¡Ay, Carmela!
1989 Noche oscura, La
1988 El Dorado
1986 Čarodějná láska
1984 Zancos, Los
1983 Carmen
1982 Antonieta
Sladké chvíle
1981 Deprisa, deprisa
Krvavá svatba
1979 Maminka slaví 100. narozeniny
1978 Zavázané oči
1977 Eliso, můj živote
1976 Starý dům uprostřed Madridu
1974 Sestřenice Angelika
1973 Anna a vlci
1970 Jardín de las delicias, El
1969 Doupě
1968 Stres ve třech
1967 Peppermint Frappé
1966 Hon
1964 Pláč pro banditu
1962 Golfos, Los
1957 Tarde del domingo, La
Carlos Saura Životopis (1932 -)
Celé jméno, Carlos Saura Atares, narozen 04.1.1932, v Huesca, Aragon, Španělsko, syn Antonio Saura Pacheco (právník a státní úředník) a Fermina Atares Torrente, ženatý Adele Medrano (manželství skončilo), ženatý, manželka se jmenuje, Mercedes, děti: (první manželství), Carlos (režisér a spisovatel), Antonio (s Geraldine Chaplin, herečka), Shane. Avocational zájmy: Fotografie. Kariéra: Režisér a scenárista. Worked as a freelance photographer, 1950-53; Instituto de Investigaciones y Experiencias Cinematograficas (now the Escuela Oficial de Cinematografia), Madrid, Spain, professor of direction, 1957-64; Spanish Ministry of Culture, Madrid, Spain, filmmaker. Pracoval jako fotograf na volné noze, 1950-1953; Instituto de Investigaciones y Experiencias Cinematograficas (nyní Escuela Oficial de cinematografia), Madrid, Španělsko, profesor směru, 1957-1964; španělského ministerstva kultury, Madrid, Španělsko, filmař. Member of the Bertrand Russell tribunal on Latin American political torture, 1970s. Awards, Honors: Special Mention, San Sebastian International Film Festival, best short film, 1958, for Cuenca; Golden Berlin BearAward nomination, 1964, for Llanto por un bandido; Silver Berlin BearAward, best director, and Golden Berlin Bear Award nomination, both Berlin International Film Festival, 1966, for La caza; Silver Berlin Bear Award, best director, and Golden Berlin Bear Award nomination, both Berlin International Film Festival, 1968, for Peppermint frappe; Golden Bear Awardnomination, Berlin International Film Festival, 1969, for La madriguera; Jury Prize, Cannes International Film Festival, 1974, for La prima Angelica; Grand Prize of the Jury (with others), Cannes International Film Festival, 1976, for Cria cuervos; named film figure of 1977 by jury of Spain's Luis Bunuel Cinema Prize; named director of the year, International Film Guide, 1978; Special Prize of the Jury, San Sebastian International Film Festival, and Academy Award nomination, best foreign language film,both 1979, for Mama cumple cien anos; Golden Bear Award, Berlin International Film Festival, 1981, for De prisa, de prisa; Best Artistic Contribution Award, Technical Grand Prize, and Golden Palm Award nomination, all from the Cannes International Film Festival, 1983, Academy Award nomination, best foreign language film, 1984, Bodil Award, Bodil Festival, best European film, 1984, British Academy of Film and Television Arts Award (with Emiliano Piedra), best foreign language film, 1985, and Special Jury Prize, MontrealFilm Festival, 1986, all for Carmen; Special Jury Prize, Montreal Film Festival, 1986, for El amor brujo and Bodas de sangre; International Fantasy Film Award nomination, Fantasporto, best film, 1987, for El amor brujo; Golden Palm Award nomination, Cannes International Film Festival, 1988, for El Dorado; Golden Berlin Bear Award nomination, Berlin International Film Festival, 1989, for La noche oscura; Goya Awards,best director and best screenplay adapted from another source (with Rafael Azcona), both 1991, for Ay, Carmela!; Golden Seashell Award nomination,San Sebastian International Film Festival, 1996, for Taxi; Best Director Award (with Jun Ichikawa) and Grand Prix des Ameriques nomination, both from the Montreal World Film Festival, 1997, for Pajarico; Special Award, Camerimage, 1998, for "film direction with a special visual sensitivity"; San Diego Film Critics Society Award, best foreign language film, 1999, for Tango; Best Artistic Contribution Award, Ecumenical Prize, People's Choice Award runner up, and Grand Prix des Ameriques nomination, allfrom the Montreal World Film Festival, 1999, for Goya en Buredos. Addresses: Office: Motion Picture Division, Spanish Ministry of Culture, San Marcos 40, Madrid 28004, Spain. Člen Russell tribunál Bertrand na latinskoamerické politické mučení, 1970. Awards, Vyznamenání: Čestné uznání, San Sebastian International Film Festival, nejlepší krátký film, 1958, pro Cuenca, Golden Berlín BearAward nominaci, 1964, k por un Llanto bandido; Silver Berlín BearAward, nejlepší režisér, a Golden Bear Award Berlín nominaci, a to jak v Berlíně Mezinárodní filmový festival, 1966, pro caza La; Silver Bear Award v Berlíně, nejlepší režisér, a Golden Bear Award Berlín nominaci, a to jak v Berlíně Mezinárodní filmový festival, 1968, pro Peppermint frapé, Golden Bear Awardnomination, Berlínském mezinárodním filmovém festivalu z roku 1969, pro madriguera La, poroty, Cannes Mezinárodní filmový festival, 1974, pro La prima Angelica, Velkou cenu poroty (s jinými), Cannes Mezinárodní filmový festival, 1976, pro CRIA cuervos; jmenoval film údaj z roku 1977 podle poroty je Luis Španělsko Bunuel Cinema Prize, jmenován ředitelem tohoto roku, mezinárodní filmový Guide, 1978; Zvláštní cena poroty, San Sebastian International Film Festival, a nominaci na Oscara, nejlepší cizojazyčný film , obě 1979, pro Mama cumple Cien anos, Golden Bear Award, Berlínském mezinárodním filmovém festivalu 1981, na prisa De, de prisa, nejlepší umělecký přínos Award, Technické Grand Prize, a Golden Palm Award nominaci, to vše z festivalu v Cannes , 1983, nominaci na Oscara, nejlepší cizojazyčný film, 1984, Bodil Award, Bodil Festival, nejlepší evropský film roku 1984, Britská akademie filmového a televizního umění Award (s Emiliano Piedra), nejlepší cizojazyčný film, 1985, a Zvláštní uznání poroty Prize, MontrealFilm Festival, 1986, vše pro Carmen, Zvláštní cena poroty, Montreal Film Festival, 1986, El Amor Brujo a Bodas de Sangre; Mezinárodní Fantasy Film Award nominace, Fantasporto, nejlepší film, 1987, pro Brujo Amor El; Zlatou palmu Award nominace Cannes Mezinárodní filmový festival, 1988, El Dorado, Golden Bear Award Berlín nominaci, Berlínském mezinárodním filmovém festivalu v roce 1989, pro La noche oscura, Goya Awards, nejlepší režii a nejlepší scénář upraven z jiného zdroje (s Rafael Azcona), oba 1991, pro Ay, Carmela!, Golden mušli nominace Award, San Sebastian International Film Festival 1996, na Taxi, za nejlepší režii (s června Ichikawa) a Grand Prix des Ameriques nominaci, a to jak z Montrealu světové Film Festival, 1997, pro Pajarico, zvláštní cenu, Camerimage, 1998, pro "režii se speciální vizuální citlivosti", San Diego filmoví kritici společnost Award, nejlepší cizojazyčný film, 1999, Tango, nejlepší umělecký přínos Award, ekumenické Prize, lidové Choice Award runner nahoru, a Grand Prix des Ameriques nominaci, allfrom Montrealu světové Film Festival, 1999, Goya en Buredos.
adresy: Kancelář: film Division, španělské ministerstvo kultury, San Marcos 40, Madrid 28004, Španělsko.