Grace Kelly

Grace Patricia Kelly  -  Monacká kněžna

Doba vlády 19. dubna 1956 – 14. září 1982

Úplné jméno   Její jasná Výsost kněžna monacká slečna Grace Patricia Kelly

Narození 12. listopadu 1929  -  USA Filadelfie, Pennsylvánie, USA

Úmrtí 14. září 1982 (ve věku 52 let)  -  Monako Monte Carlo, Monako

Pochována Monacká katedrála

Předchůdce Ghislaine, kněžna monacká

Následník Charlene, kněžna monacká

Manžel Rainier III. Monacký

Potomci Caroline, kněžna hanoverská, Albert II. Monacký, Kněžna Stéphanie Monacká

Dynastie Grimaldiové

Otec John B. Kelly, Sr.

Matka Margaret Katherine Majer

Grace Patricia Kelly (12. listopadu 1929, Philadelphia, Pensylvánie, USA - 14. září 1982, Monte Carlo, Monako) byla americká herečka, oceněná cenou filmové akademie a monacká kněžna. V roce 1956 si vzala monackého knížete Rainiera III., čímž získala titul Její Knížecí Jasnost Kněžna Monacká, zkráceně kněžna Grace. Zemřela v roce 1982 po automobilové havárii. Její portrét je od roku 2007 umístěn na pamětní monacké dvoueurové minci.

Rodina

Její otec byl americký veslař John Brendan „Jack“ Kelly, trojnásobný olympijský vítěz. Matkou byla Margaret Katherine Majer, která vystudovala tělesnou výchovu a stala se první ženskou vedoucí katedry tělesné výchovy na univerzitě v Pensylvánii. Své jméno obdržela po sestře svého otce, která zemřela jako velmi mladá. Měla celkem tři sourozence: starší sestru Margaret Katherine, staršího bratra Johna Brendana Jr. a mladší sestru Elizabeth Anne. Její strýc George Kelly byl herec, režisér a scenárista.

Herectví

Už během studia na Ravenhillově akademii, prestižní katolické škole pro dívky, se společně s matkou a sestrami věnovala modelingu na místních společenských akcích. V roce 1942 hrála svoji první hlavní roli v představení "Don’t feed the Animals". I na vysoké škole se zajímala o herectví, chodila tancovat a hrát. Promovala roku 1947 na Stevensově škole, mimo jiné bylo v její ročence napsáno Stevensovo proroctví: „Slečna Grace P. Kelly – slavná hvězda pódia i obrazovky“.

Divadlo

Roku 1947 jí bylo zamítnuto studium na Bennington College, kvůli špatným výsledkům z matematiky. Odjela do New Yorku a snažila se prosadit v divadle. S tím, ale nesouhlasili její rodiče, proto si musela vydělávat jako modelka. Současně se zapsala na Americkou akademii dramatických umění. Tam pilně studovala, např. aby její mluvený projev byl co nejlepší, nahrávala si své projevy na gramofon a pracovala na správném přednesu. Zanedlouho debutovala na Broadwayi ve hře „Otec“.

Film

V oblasti filmu debutovala menší rolí ve filmu Fourteen Hours, zahrála si v něm postavu ženy, která přesvědčovala sebevraha, aby neskákal. Kritici si však jejího výkonu příliš nevšimli, proto pokračovala ve své práci v divadle. O několik měsíců později se jí ozval producent Stanley Kramer, který jí nabídl vedlejší roli ve westernu V pravé poledne. Nedlouho poté uzavřela sedmiletou smlouvu se studiem MGM, ta jí zaručovala týdenní plat 850 dolarů. K této smlouvě však byly dva dodatky. První, že bude moci dále hrát divadlo a druhý, že bude bydlet v New Yorku. Pouhé dva měsíce po podepsání této smlouvy, odjela natáčet do Nairobi, film Mogambo. O tomto filmu prohlásila: „Tři věci, proč jsem tuto roli přijala byli: John Ford, Clark Gable a fakt, že si užiji placený výlet v Africe. Kdyby se Mogambo točilo v Arizoně, nehrála bych v něm já.“. Za tento snímek si vysloužila Zlatý glób a první nominaci na Cenu Akademie. Po úspěchu Mogamba si zahrála v prvním, ale ne posledním Hitchcockově filmu – Vražda na objednávku. Po roli v Hitchcokově Okně do dvora, přišla nabídka na film Venkovské děvče. Naskytl se však problém, musela by však pracovat pro studio Paramount, to se nejdříve MGM nelíbilo, později však svolilo a ona získala za tento film Oscara, za nejlepší vedlejší herecký výkon. Poté následovaly další role a s tím spojené časté návštěvy zahraničí, na jedné takové ve Francii potkala knížete Rainiera III. Ten jí pak půl roku psal a zahrnoval dary až se odvážil jí přijet navštívit a požádat o ruku. Jeho nabídku přijala v den premiéry filmu The Swan. Jejich sňatek však ukončil veškerou její kariéru u filmu, kníže dokonce i zakázal na území Monaka všechny její filmy.

Děti

Měla celkem tři děti. První dítě – dcera Caroline Louise Marguerite se narodila přesně devět měsíců a čtyři dny po svatbě. Narození prvního knížecího dítěte ohlásilo 21 výstřelů, byl vyhlášen státní svátek a v celém knížectví bylo šampaňské zdarma. Něco málo přes rok se páru narodilo druhé dítě – chlapec Albert II. (současný vládce Monaka). A až za dalších sedm let se jim narodilo třetí a poslední dítě – dívka Stéphanie Marie Elisabeth.

Smrt

Dne 13. září 1982, když jela otevřenýmn automobilem společně se svou dcerou Stephanie zpátky do Monaka, v prudkých serpentinách nad Monte Carlem nezvládla řízení svého 1980 Rover SD1 a zřítila se ze skály. Z auta byla sice vytažena při vědomí, ale záhy upadla do kómatu a i přes nejlepší zdravotní péči, jakou mohla dostat, nebyla její zranění slučitelná se životem. Proto dne 14. září 1982 požádal kníže Rainier III. o odpojení od přístrojů. Zemřela ve svých 52 letech. Ihned po její smrti se objevila řada spekulací, protože původně byly ohlášeny jen lehké pohmožděniny. Později se však ukázalo, že utrpěla zlomeninu krční páteře.[1] Na její památku nechal kníže Rainier III. zbudovat zahradu jejích nejoblíbenějších květin – růží. Nikdy už se také znovu neoženil. Je pochována v katedrále Sv. Mikuláše v Monako-Ville.

Při jejím pohřbu James Stewart prohlásil:

„ Víte, miloval jsem Grace Kelly. Ne proto, že byla princezna, ne proto, že byla herečka, ne proto, že byla moje přítelkyně, ale pouze kvůli tomu, že to byla ta nejmilejší dáma, kterou jsem kdy poznal. Grace přinesla do mého, stejně jako do vašich srdcí měkké, teplé světlo, pokaždé když jsem ji uviděl a pokaždé, když jsem ji uviděl, byl to pro mě malý svátek. Není pochyb, že mi bude chybět, všem nám bude chybět. Bůh ti požehnej, Princezno Grace.“

http://cs.wikipedia.org/wiki/Grace_Kelly

oooo O oooo

Grace Kelly

Narodila se jako Grace Patricie Kellyová 12. listopadu 1929 ve Filadelfii. Byla třetím ze čtyř dětí milionáře Johna Brendana Kellyho St., který byl synem irských imigrantů a Margaret Katherine Majer Kellyové. Ta byla původem Němka. Měla sestry Peggy a Lizzane, a bratra Johna. Už od dětství chtěla být herečkou, přičemž první příležitost dostala ve dvanácti letech a to v divadelní hře s názvem „Nekrmte zvířata.“ Mezi její herecké vzory patřila Ingrid Bergmanová a Joseph Cotten. V květnu roku 1947 odmaturovala na Stevens School, malé soukromé škole ve Filadelfii a poté se přihlásila na Bennington College, ale nevzali ji kvůli špatným známkám z matematiky.

O několik měsíců později odjela do New Yorku, kde se pokusila prosadit na divadle. Rodiče z jejího rozhodnutí rozhodně nebyli nadšeni a proto si musela přivydělávat jako modelka; účinkovala i v několika reklamách a seriálech. Zapsala se na Americkou akademii dramatických umění, kde před ní studovaly takové hvězdy jako například Katherine Hepburnová, Lauren Bacallová nebo Spencer Tracy. Grace byla pilná studentka, například si nahrávala svůj hlas na magnetofon, aby vylepšila svůj mluvený projev. Později účinkovala na Broadwayi ve hře "Otec," kde si zahrála s Raymondem Masseym (Jezinky a Bezinky, Na Východ od ráje). V roce 1951 dostala malou roli ve filmu „FOURTEEN HOURS,“ příběhu policisty, který se snaží zabránit sebevrahovi, aby skočil z římsy výškové budovy.

První významnou příležitost ji dal producent Stanley Kramer (To je ale bláznivej svět!, Hádej, kdo přijde na večeři), když ji dal vedlejší roli ve slavném westernu „V PRAVÉ POLEDNE“ V témže roce uzavřela sedmiletou smlouvu se studiem MGM, který je zaručoval týdenní plat ve výši 850 dolarů. O několik měsíců později začalo v Nairobi natáčení filmu „MOGAMBO,“ o kterém později prohlásila:“Jsou tři důvody, proč jsem roli v tom filmu přijala a sice John Ford, Clark Gable a fakt, že to byl placený výlet do Afriky. Kdyby se to natáčelo třeba v Arizoně, tak bych v tom nehrála.“ Role ji vynesla Zlatý glóbus za Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli a její první nominaci na Oskara v téže kategorii.

V roce 1953, po úspěchu Mogamba dostala roli ve filmu „VRAŽDA NA OBJEDNÁVKU,“ což byla první spolupráce s režisérem Alfredem Hitchcockem.V onom filmu hrála Margot Wendiceovou, jejíž manžel se dozví o její nevěře s mladším mužem a rozhodne se ji úkladně zavraždit. Jejího manžela hrál Ray Milland (Ztracený víkend), se kterým se zpřátelili a údajně si i intimně sblížili, přestože Milland byl v té době již dlouho ženatý. Vražda na objednávku měla úspěch u kritiky i u diváků a Grace za ni byla nominována na cenu BAFTA v kategoii Nejlepší herečka.

V roce 1954 odmítla roli ve filmu „V přístavu,“ neboť chtěla radši hrát ve filmu „OKNO DO DVORA.“ O roli v tomto filmu mluvila s Hitchcockem už při natáčení Vraždy na objednávku, přestože tehdy ještě vůbec nebylo jisté, kdo tu roli bude hrát. Příběh fotografa (James Stewart), který věří, že z okna svého domu viděl vraždu a jemuž při „vyšetřování“ pomáhá jeho půvabná a bohatá přítelkyně, je všeobecně považován za jeden z nejlepších Hitchcockových filmů. Stewart byl nadšený tím, že bude moci pracovat s Grace a jak později uvedl časopis Variety ve své pochvalné recenzi, chemie mezi ním a jeho hereckou partnerkou fungovala dokonale.

A. Hitchcock: „Je dokonalá dáma. Elegantní, vzdělaná, neskutečně krásná, prostě prvotřídní. Zvenčí chladná, zevnitř plná ohně."

Poté přišla nabídka zahrát si ve filmu „VENKOVSKÉ DĚVČE,“ kde ztvárnila roli ženy, která je již unavená životem po boku zkrachovalého divadelního herce a bývalého alkoholika (Bing Crosby). Původně hrozilo, že ve filmu nebude moci hrát, protože to znamenalo pracovat pro studio Paramount, z čehož u MGM nebyli právě nadšeni. Role byla pro ni spíše netypická, neboť do té doby hrála především krásné a většinou úspěšné ženy. Právě tato role ji však přinesla Oskara v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli a tedy i pravděpodobně největší úspěch v její kariéře. Grace však o tuto roli velmi stála a pohrozila, že se sbalí a nadobro odejde do New Yorku. Její otec ale z tohoto úspěchu prý moc velkou radost neměl. Johna Kellyho St. úspěchy jeho druhé nejstarší dcery nikdy moc nezajímaly, přičemž neměl rád ani její nápadníky, na nichž vždy dokázal najít nějakou „podstatnou“ vadu.“

Jejím dalším filmem bylo válečné drama s názvem „MOSTY U TOKO-RI,“ ve které ztvárnila Nancy Brubakerovou, manželku pilota z Korejské války. Film zaznamenal solidní ohlas, byl například oceněn Oskarem za Zvláštní efekty. Poté následovalo krátké natáčení pro film „Green fire,“ kde měla malou roli majitelky kávové plantáže. Film propadl jak u diváků tak i u kritiky, která jej označila za její patrně nejhorší film. Sama Grace natáčení popsala takto: “Bylo to nepříjemné. Natáčeli jsme v takové vesničce plné špinavých chatrčí. Několik členů štábu se navíc nervově zhroutilo no prostě hrůza.“

Následovala třetí spolupráce s Hitchcockem na filmu CHYŤTE ZLODĚJE, kde si zahrála s Carym Grantem, který zde představuje bývalého lupiče šperků, jehož styl začne někdo napodobovat. Poté účinkovala v muzikálu „Z NÓBL SPOLEČNOSTI,“ což byla shodou okolností role, kterou hrála v devatenácti na Broadwayi pod názvem "Příběh z Filadelfie." Jednalo se o předělávku stejnojmenného hitu z roku 1940, ve kterém hráli James Stewart, Cary Grant a Katherine Hepburnová, jejíž roli v nové adaptaci hrála právě Grace. Přestože snímek nedosahuje kvalit originálu, i tak se jedná o nadprůměrný film.

Poté, co se vrátila z filmového festivalu v Cannes, kde vedla americkou delegaci začalo natáčení romantické komedie s názvem „THE SWAN,“ kde ztvárnila roli princezny Alexandry, kterou rodina nutí, aby si vzala svého bratrance, korunního prince Alberta, kterého hrál Alec Guinness. V té době si již psala s knížetem Rainierem III, se kterým se setkala při svém nedávném pobytu ve Francii. Monacký vládce ji nedlouho poté požádal o ruku a Grace jeho nabídku přijala. Premiéra filmu „THE SWAN“ tak byla naplánovaná na den jejich svatby, jíž se zúčastnilo na 600 hostů, mimo jiné i Cary Grant, David Niven, Ava Gardnerová, Gloria Swansonová (Sunset Boulevard), hotelový magnát Conrad Hilton, dále několik diplomatů a významných politiků. Obřad sledovalo v televizi přibližně 30 milionů lidí. Po svatbě přijala titul "Její Knížecí Jasnost Kněžna Monacká," známá byla ale především jako "Monacká kněžna Grace." Svatba však zároveň také ukončila její hereckou kariéru, přičemž všech 11 celovečerních filmů ve kterých hrála bylo na příkaz jejího manžela v Monaku zakázáno.

Během své kariéry hrála často manželky či partnerky mužů, jejich herečtí představitelé byli mnohem starší než ona. Například Garymu Cooperovi bylo při natáčení filmu V pravé poledne už 51 a Carymu Grantovi bylo při natáčení Chyťte zloděje již 52, zatímco Grace byla v těchto ale i jiných připadech o polovinu mladší. Dostávala mnoho významných nabídek, například se o ni uvažovalo pro roli Maggie ve filmu „Kočka na rozpálené plechové střeše (Cat on a Hot Tin Roof, 1958),“ kterou nakonec získala Elizabeth Taylorová. Grace byla nabídnuta i role ve filmu „Nový začátek (The Turning Point, 1977),“ jenž byl nominován na Cenu Akademie v jedenácti kategoriích. Příležitost vrátit se k filmu přišla i v roce 1964, kdy se Alfred Hitchcock rozhodl natočit film Marnie. Hlavní ženskou roli nabídl právě Grace, která zprvu souhlasila a proti nebyl ani její manžel. Později však byla nucena nabídku odmítnout, neboť obyvatelům Monaka se nelíbila myšlenka, že by jejich kněžna hrála zlodějku, která si navíc prožije románek se Seanem Connerym. Byla zde i další komplikace a sice ta, že Grace svým sňatkem předčasně skončila s herectvím a porušila tak svou smlouvu se společností MGM, která jí tak mohla zabránit, aby hrála v jiném filmu, dokud své závazky vůči studiu nedodrží. Roli v Marnie tak nakonec získala Tippi Hedrenová.

Po svatbě se Grace věnovala především svým dětem, dcerám Karolíně Louise Marguerite, Stephanii Marii Alžbětě a synovi Albertovi Alexandrovi Louisi Pierreovi. Mnoho času také věnovala charitě a veřejně prospěšným činnostem, byla například prezidentkou Monackého červeného křížem, zasloužila se o pozvednutí místních uměleckých institucí a založila Nadaci kněžny Grace, která podporovala mladé umělecké talenty. Mimo jiné i díky těmto aktivitám si ji obyvatelé Monaka zamilovali, přičemž se všeobecně se traduje, že celkově zlepšila pověst Monackého knížectví. Už její svatba s Rainierem přinesla opětovný zájem turistů (a tedy i významný zdroj příjmů do knížecí pokladny) o tento druhý nejmenší stát na světě, který na tom do té doby nebyl finančně právě nejlépe. Částečně se vrátila i na jeviště, kde četla poezii a namluvila komentář k dokumentu „The Children of Theatre Street,” v jehož prvním minutách i krátce účinkuje.

I přesto však nebyla v osobním životě přiliš šťastná. Spisovatelka Joanna Spencerová ve své knize „Grace, rozčarovaná princezna,“mimo jiné uvádí: „Nejkrásnější okamžiky prožívala se svými dětmi, avšak v průběhu let snášela čím dál hůře podřizování manželovi i pravidlům knížecího dvora.“ Grace se velice stýskalo po volnějším způsobu života, na který byla zvyklá z Ameriky, kam se také často vracela, mimo jiné i jakožto členka správní rady společnosti 20th Century Fox productions.

V roce 1981 se zúčastnila svatby prince Charlese a princezny Diany, kterým jako svatební dar věnovala stříbrný rám. O rok později začala natáčet film „Rearranged,“ který však již nedokončila. 13. září 1982 se vracela autem se svou dcerou Stefanií z venkovského sídla zpět do Monaka, když dostala náhlý srdeční záchvat, při kterém ztratila kontrolu nad řízením vozu, jež poté sjel z více jak třicetimetrového srázu. Její dcera, kněžna Stefanie utrpěla krční zlomeninu, její matka však po nehodě již nenabyla vědomí a následující den zemřela na krvácení do mozku. Bylo ji pouhých dvaapadesát let. Později se říkalo, že k oné autohavárii došlo v místech, kde se v roce 1956 točila scéna pikniku pro film Chyťte zloděje. Její syn kníže Albert II (od roku 2005 je vládcem Monackého knížectví) však tyto dohady označil za nepravdivé. Televizní rozhovor pro pořad ABC News, který se odehrál jen několik dní před tragickou nehodou se tak stal jejím posledním veřejným vystoupením. Protože ze všech květin měla nejraději růže, kníže Rainier dal na její památku v Monaku zbudovat veřejnou zahradu růží. Nikdy se už znovu neoženil.

James Stewart (při jejím pohřbu):“Víte, já Grace miloval. Ne proto, že to byla kněžna, ne proto, že to byla herečka nebo proto, že to byla má kamarádka, ale zkrátka proto, že to byla ta nejlaskavější žena jakou jsem kdy poznal. Grace přinesla do mého života radost a něhu, kdykoli jsem ji spatřil. Každý pohled na ni byl svátkem. Bude mi velice chybět, nám všem bude chybět. Bůh ti žehnej, kněžno Grace.“

V roce 1993 vyšly ve Spojených státech a v Monaku poštovní známky k její památce. Na americké známce je uvedena jako Grace Kellyová, zatímco na té monacké jako "Kněžna Grace." Stala se tak vůbec první filmovou herečkou, jejíž tvář se objevila na poštovní známce.

Je dodnes považována za jednu z nejkrásnějších hereček Hollywoodu. Například britský filmový časopis Empire v roce 1995 sestavil žebříček 100 nejvíce sexy hvězd v dějinách filmu a Grace Kellyovou umístil mezi prvních pět. Americký filmový institut ji zařadil mezi patnáct nejvýznamnějších filmových hereček všech dob. Je pochována v katedrále Sv. Mikuláše v Monte Carlu v Monaku.

Jan "HawkeyP" Kozel

www.csfd.cz

oooo O oooo

Herecká filmografie

1982 Rearranged

1971 Frank Sinatra: In Concert at the Royal Festival Hall (TV film)

1963 Courtship of Eddie's Father, The

1956 Swan, The

Z nóbl společnosti

1955 Chyťte zloděje

1954 Country Girl

Green Fire

Miss America Pageant (TV film)

Mosty na Toko-Ri

Okno do dvora

Vražda na objednávku

1953 Mogambo

1952 CBS Television Workshop (TV seriál)

V pravé poledne

1951 Fourteen Hours

1950 Armstrong Circle Theatre (TV seriál)

1948 Philco Television Playhouse, The (TV seriál)

1947 Kraft Television Theatre (TV seriál)

1946 Lights Out (TV seriál)