BELMONDO Jean-Paul

Jeho otec Paul Belmondo, původem Sicilan, byl sochařem a matka se vzdala kvůli rodině malířských ambicí. Jeho starší bratr Alain se stal ředitelem produkční firmy a sestra Muriel se prosadila jako tanečnice. V mládí se věnoval spíš různým sportům, zvláště vynikal v boxu. V šestnácti letech se nakazil tuberkulózou, a když se vrátil z ročního léčebného pobytu v Cantalském pohoří, byl rozhodnutý stát se hercem. Od poč. 50 let působil v různých divadelních zájezdových souborech, ale vystupoval také v divadle Marigny. Po přípravném hereckém kurzu u Raymonda Girarda byl 1952 přijat na pařížskou Konzervatoř, kde pak čtyři roky studoval ve třídě Pierra Duxe. První výrazný jevištní úspěch zaznamenal teprve 1957 na scéně pařížského Théâtre Athenée úlohou Petruccia v Shakespearově komedii Zkrocení zlé ženy. Před film. kamerou začínal epizodními rolemi, než ho objevil mladý film. kritik a začínající filmař Jean-Luc Godard, který ho obsadil do svého krátkého snímku o rozchodu milenecké dvojice Charlotte et son jules (1958, Charlotta a její kluk). Godarda však jeho přirozený civilní projev zaujal natolik, že mu svěřil ústřední party také ve třech svých celovečerních filmech, jež patří ke stěžejním dílům nové vlny a oběma umělcům přinesly mezinárodní slávu a uznání. Aniž se musel pokoušet o hlubší psychologickou charakteristiku, nastínil své postavy sebevědomých a svobodomyslných mladíků, osaměle revoltujících proti konvencím měšťácké morálky s bezprostřední přesvědčivostí a impulzivní živelností: bývalý obchodník s auty, zloděj, vrah a sebevrah Michel Poiccard v kultovním snímku U konce s dechem; potenciální milenec Alfred v komedii o manželském trojúhelníku Žena je žena; nezaměstnaný Ferdinand Griffon, prchající se svou milenkou (Anna Karinová) před policií a dvěma gangsterskými bandami, ve volném film. zpracování románu Lionela Whitea Bláznivý Petříček. Posměšným pohledem, jaký se zračil v jeho pohublé tváří s výraznými rty a boxerským nosem, dokázal s mimickou strohostí projevovat nejen cynické pohrdání a světáckou lehkovážnost, ale vyjadřoval jím i dobrosrdečnou vychytralost, upřímnou radost a smysl pro komickou nadsázku. Ačkoliv svým zjevem nepředstavoval typ romantického krasavce, temperamentem, mužností a citlivou duší si  podmanil diváky po celém světě, ať už ztělesňoval drsné gangstery (100 000 dolarů na slunci, Borsalino, Bezva finta), neohrožené ochránce zákona (Strach nad městem, Dobrodruh, Policajt nebo rošťák, Samotář), frivolní či elegantní svůdce (Veselé velikonoce, Zvíře), vynalézavé zlodějíčky a podvodníky (Velký šéf, Bezva finta) nebo sympatické dobrodruhy (Cartouche, Manželé z roku II) ve filmech nejrůznějších žánrů a kvalit. V sérii filmů parodujících špionážní snímky (Muž z Ria, Muž z Honkongu a Muž z Acapulca) poprvé dokonale spojil svůj komediální talent s fyzickou zdatností, díky níž se nenechával zastupovat kaskadéry ani v těch nejnebezpečnějších scénách (činil tak až do pokročilého věku v mnoha dalších filmech). Ze stereotypu postav, které rozvíjel a obměňoval v rozmanitých variantách v 70. a 80. letech, se vymyká mj. úloha stárnoucího svérázného podnikatele Sama Liona, který se rozhodne zásadně změnit vlastní život tím, že se vydává za nezvěstného, a přitom tajně pomáhá své rodině, v melodramatu Cesta zhýčkaného dítěte (r. C. Lelouch). Za svůj výkon byl oceněn Césarem 1988. Na konci 80. let se vrátil na jeviště divadla Marigny, kde vytvořil pod vedením Roberta Hosseina titulní party v Sartrově přepisu Dumasovy hry Kean (1987) a v Rostandově romantické komedii Cyrano de Bergerac (1990). 1973 založil produkční společnost Cerito Films, s níž se podílel na produkci mnoha svých filmů. Projevil se i jako literární autor, napsal své paměti Trente ans et vingt-cinq films (1963, Třicet let a pětadvacet filmů) a předmluvu k výboru básní Arthura Rimbauda. 1963-66 byl prezidentem Asociace francouzských herců. 1991 obdržel z rukou ministra kultury Jacka Langa stužkou řádu Čestné legie. 1953-65 byl ženatý s tanečnicí Renée "Elodie" Constantovou, s níž má dcery Patricii (nar. 1954 - zem. 1997) a Florence (nar. 1959). 1989 se sblížil s o třicet let mladší Nathalií Thardivealovou.

Filmografie

1956 - Les copains du dimanche (Přátelé na neděli; r. Henri Aisner);

1957 - A pied, a cheval et en voiture (Pěšky, nakoni a vozem; r. Maurice Delbez);

1958 - Sois belle et tais-toi (Buď hezká a mlč; r. Marc Allégret); Les tricheurs(Podvodníci; r. Marcel Carné); Un drôle de dimanche (Podivná neděle; r. MarcAllégret);

1959 - A bout de souffle(U konce s dechem; r. Jean-LucGodard); Ein Engel auf Erden (Anděl na zemi; r. Geza von Radvanyi); A doubletour (Na dva západy - ČTV; r. ClaudeChabrol); Les 3 mousquetaires (TV - Tři mušketýři; r. Claude Barma); Classetous risques (Riziková třída; r. Claude Sautet);

1960 - Moderato cantabile (r. Peter Brook); La Française et l'amour(Francouzka a láska; r. HenriVerneuil); Les distractions (Zábavy; r. Jacques Dupont); Lettere di una novizia(Dopisy novicky; r. Alberto Lattuada); La ciociara (Horalka; r. Vittorio De Sica); La viaccia (Statek; r. Mauro Bolognini);

1961 - Une femme est une femme (Ženaje žena; r. Jean-Luc Godard); Léon Morin pretre (Kněz Léon Morin - ČTV; r. Jean-Pierre Melville); Les amours célebres(Slavné lásky; r. Michel Boisrond); Un coeur gros comme ça (D - Takhle velkésrdce; r. François Reichenbach); Un nommé La Rocca (Muž jménem La Rocca - ČTV; r. Jean Becker);

1962 -Cartouche (r.Philippe de Broca); Un singe en hiver (Opicev zimě - ČTV; r. Henri Verneuil); Le doulos (Práskač - ČTV; r. Jean-Pierre Melville); L'aîné des Ferchaux(Nejstarší Ferchaux; r. Jean-Pierre Melville); Il giorno piu corto (Nejkratší den; r. Sergio Corbucci);

1963 - Mare matto (Šílené moře; r.Renato Castellani); Peau de banane (Banánováslupka - ČTV; r. Marcel Ophuls); Dragées au poivre (Bonbony s pepřem; r.Jacques Baratier); L'homme de Rio (Muž zRia; r. Philippe de Broca); Cent mille dollars au soleil (100 000 dolarů na slunci; r. HenriVerneuil);

1964 - Echappement libre(Záhadný kontraband; r. JeanBecker); La chasse a l'homme (Honbana muže - ČTV; r. Édouard Molinaro); Week-end a Zuydcoote (Víkend na Zuydcoote - ČTV; r. HenriVerneuil); Par un beau matin d'été (Jednoho krásného letního rána; r. JacquesDeray);

1965 - Les tribulations d'unChinois en Chine (Muž z Hongkongu;r. Philippe de Broca); Pierrot le fou (BláznivýPetříček; r. Jean-Luc Godard);

1966 - Tendre voyou (Sympatický dareba;r. Jean Becker); Paris brule-t-il? (Hoří Paříž?; r. René Clément); Levoleur (Zloděj z Paříže - ČTV; r.Louis Malle);

1967 -Casino Royale - V (r. John Huston, KenHughes, Robert Parrish, Joe McGrath, Val Guest);

1968 -Ho! - ČTV (r.Robert Enrico); La cerveau (Velký šéf;r. Gérard Oury);

1969 - Dieu achoisi Paris (D - Bůh si vybral Paříž; r. Gilbert Prouteau, Philippe Arthuys);La sirene du Mississippi (Siréna od Mississippi; r. François Truffaut);Un homme qui me plaît (Muž, který se milíbí - ČTV; r. Claude Lelouch);

1970 - Borsalino (r. Jacques Deray); Les mariés de l'an II (Manželé z roku II; r. Jean-Paul Rappeneau);

1971 - Le casse (Kořist; r. Henri Verneuil);

1972 - Docteur Popaul (DoktorPopaul - V; r. Claude Chabrol); La scoumoune (Smůla - ČTV; r. José Giovanni); L'héritier (Dědic; r. PhilippeLabro);

1973 - Le magnifique (Muž z Acapulca; r. Philippe de Broca);

1974 - Stavisky (Stavisky - ČTV/PřípadStavisky - KTV; r. Alain Resnais); Peur sur la ville (Strach nad městem; r. Henri Verneuil);

1975 - L'incorrigible (Nenapravitelný;r. Philippe de Broca);

1976 -L'alpagueur (Likvidátor - V/Muž z hor - ČTV/Lovec hlav - ČTV; r. Philippe Labro); Le corps de mon ennemi (Tělo mého nepřítele - V; r. HenriVerneuil);

1977 - L'animal (Zvíře; r. Claude Zidi);

1978 - Flic ou voyou (Policajt nebo rošťák; r. GeorgesLautner);

1980 - Le guignolo (Kašpárek - V; r. Georges Lautner);

1981 - Le professionnel (Profesionál - ČTV; r. Georges Lautner);

1982 - L'as des as (Eso es - V; r. Gérard Oury);

1983 - Le marginal (Dobrodruh - ČTV; r. Jacques Deray);

1984 - Les morfalous (Mrchožrouti - ČTV; r. Henri Verneuil);Joyeuses Pâques (Veselé velikonoce;r. Georges Lautner);

1985 - Hold-up(Bezva finta; r. Alexandre Arcady);

1987 - Le solitaire (Samotář; r. Jacques Deray);

1988 - Ittinéraire d'un enfant gâté (Cesta zhýčkaného dítěte; r. ClaudeLelouch); Tango Bar (r. Marcos Zurigana);

1992 - L'inconnu dans la maison (Neznámýv domě - V; r. Georges Lautner);

1994 - Les cent et une nuits (Sto a jedna noc; r. Agnes Vardová);

1995 - Les misérables (Bídníci 20. století - V; r. ClaudeLelouch);

1996 - Désiré (r. BernardMurat); Belmondo, le magnifique (D - Belmondo: Skvělý; r. Patrick Chammings);

1997 - Une chance sur deux (Poloviční šance; r. Patrice Leconte);

1999 - Peut-etre (Možná; r. Cédric Klapisch); Lulu (r.Philippe de Broca); Amazone (Amazonka - V; r. Philippe de Broca);

2000 - Lesacteurs (Herci; r. Bertrand Blier); L'aîné des Ferchaux (Prvorozený Ferchaux;r. Bernard Stora).

oooo O oooo

Jean-Paul Belmondo  -  Životopis

Jean-Paul Belmondo (v rodné Francii též přezdívaný jako Bébel) (* 9. dubna 1933, Neuilly-sur-Seine, západně od Paříže), je známý francouzský herec. Jako syn věhlasného francouzského sochaře Paula Belmonda studoval na Conservatoire National Superieur d’Art Dramatique (CNSAD). Ve studiích se mu sice příliš nedařilo, zato v sobě objevil vášeň pro box a fotbal.

Filmová kariéra

Po několika menších divadelních představeních se v roce 1957 si zahrál ve svém televizním debutu Pěšky, na koni a vozem (A pied, a cheval et en voiture; 1957), avšak scény, ve kterých se měl objevit, byly z filmu vystřiženy ještě před jeho uvedením.

Jeho zlomovou rolí se stala postava Michela Poiccarda alias Laszla Kovacse ve filmu U konce s dechem (A bout de souffle; 1960) Jeana Luca Godarda z roku 1960, která jej učinila hlavním představitelem francouzské Nové vlny. Dále si zahrál například ve filozoficky laděném snímku režiséra Jean-Pierre Mellvilla Kněz Léon Morin (Léon Morin, pretre; 1961) nebo v kriminálním příběhu Práskač (Le Doulos; 1963). Rolí Adriena Dufourqueta ve filmu Muž z Ria (L’homme de Rio; 1964) se začal přeorientovávat na komerční produkce, především komedie a akční filmy. Do poloviny osmdesátých let byly pro Belmonda typické buď role neodolatelných a šviháckých dobrodruhů nebo o něco cyničtějších hrdinů. Do roku 1986 byl jednou z hlavních kasovních francouzských hvězd. Byl známý tím, že se při riskantních filmových scénách nenechával zastupovat kaskadéry.

S postupujícím věkem začal dávat přednost divadelním prknům, kde se setkával s velkým úspěchem. Po vzoru Alaina Delona založil Belmondo svou vlastní produkční společnost Cerito, nazvanou podle dívčího jména jeho babičky. V roce 1989 byl Belmondo za svůj výkon v komediálním dramatu Cesta zhýčkaného dítěte (Itinéraire d’un enfant gâté; 1988) oceněn prestižním Césarem. Je také držitelem Řádu čestné legie, nejvyššího francouzského státního vyznamenání udělovaného za vojenský, kulturní, vědecký nebo společenský přínos Francii.

17. května 2011 dostal Jean-Paul Belmondo na filmovém festivalu v Cannes Zlatou palmu za celoživotní dílo, konkrétně za "oslnivý talent a úspěšnou hereckou dráhu".

Soukromý život

Byl dvakrát ženatý a má tři děti. Se svojí první ženou Elodií Constantin se oženil 4. prosince 1953 a měli spolu dcery Patricii (zemřela 1994 při požáru) a Florence a syna Paula. Jejich manželství skončilo v roce 1965 rozvodem. Poté měl vztah se svými hereckými kolegyněmi Ursullou Andress a Laurou Antonelli. Znovu se však oženil až v roce 2002. Jeho v pořadí druhá manželka Natty Belmondo mu v roce 2003 porodila další dceru, rozvedli se v roce 2008. Žádné z jeho dětí se nevydalo na hereckou dráhu, ačkoliv syn Paul se objevil v epizodní roli ve filmu Cesta zhýčkaného dítěte.

V létě roku 2001 jej zasáhla mozková příhoda při jeho pobytu na Korsice, po které strávil následujících šest dní v kritickém stavu v pařížské nemocnici. Od této doby se přestal objevovat jak v divadle, tak na televizní obrazovce.

Zdroj: Wikipedia.org

oooo O oooo

Články o Jean-Paul Belmondovi

Jean-Paul Belmondo opustil milenku! Byla to zlatokopka!

02.10.2012

Herec zjistil, že ho o 43 let mladší přítelkyně jen využívala a že ho okrádala o důchod! Tak co s takovou mrchou? Jean-Paul Belmondo (79) proto dal vypočítavé belgické krásce jménem Barbara Gandolfi sbohem, a to i za cenu, že bude do konce života sám!

Jean Paul Belmondo (79) chodil s bývalou modelkou a finalistkou soutěže Miss Belgie prakticky od rozvodu se svou druhou manželkou Natty v roce 2008. Jejich vztah však nebyl bez mráčku, protože černovlasá kráska byla v minulosti několikrát vyslýchána kvůli údajným finančním machinacím.

Barbara Gandolfi je totiž podezřelá z toho, že herce dost často zneužívala k vlastnímu prospěchu. V průběhu jejich vztahu od něj vylákala v podobě různých dárečků v přepočtu zhruba pět milionů korun. Tedy velice úspěšná zlatokopka, od níž by se české holky mohly učit ... A Jean-Paul Belmondo jen cáloval!

Belgická modelka byla navíc podle policie v kontaktu s bývalým manželem a majitelem nočních klubů v Belgii a v Dubaji, který byl vyšetřován z praní špinavých peněz. Podle policejních odposlechů se prý exmanžela jednou zeptala, kolik by jí ročně vyneslo, kdyby měla se slavným hercem potomka. No, tomu se říká láska!

oooo O oooo

Jean-Paul Belmondo si v novém filmu zahraje vězně!

05.09.2012

Populární francouzský herec ztvární hlavní roli v chystaném snímku režiséra Clauda Lelouche Nešikovní pobudové! Jean-Paul Belmondo (79) začne snímek s originálním názvem "Bandits manchots" natáčet v příštím roce, kdy dovrší osmdesátku.

Jean-Paul Belmondo (79) se zatím naposledy představil ve snímku Muž a jeho pes z roku 2008, což je dostatečně dlouhá doba na to, aby si rozmyslel a vzal nějakou novou roli. Film Bandits manchots má být součástí chystaného triptychu Clauda Leloucha (74), který plánuje natočit příběhy založené na skutečných událostech, které obohatil vlastní představivostí.

Z tříletého období psaní nakonec vzešly tři filmové příběhy, v nichž na tutéž událost nahlíží svýma očima různé osoby. Jean-Paul Belmondo má být hrdinou druhého dílu této trilogie a jak už bylo řečeno, zahraje si v něm starého trestance.

oooo O oooo

Jean-Paul Belmondo se vrací k filmu - bude hvězdou gangsterky!

06.08.2012

Slavný francouzský herec se po čtyřech letech vrátí před filmovou kameru v novém filmu! Jean-Paul Belmondo (79) bude natáčet s neméně slavným režisérem Claudem Lelouchem (74), který herci připravil roli v gangsterské komedii.

Jean-Paul Belmondo (79), který se proslavil filmy jako U konce s dechem, Bláznivý Petříček, Muž z Ria, Bezva finta, Profesionál či Zvíře, měl v posledních letech vážné zdravotní problémy. Herec se však po mozkové příhodě v roce 2001, kdy částečně ochrnul, dokázal vrátit a v roce 2008 natočil smutnou komedii Muž a jeho pes.

A nyní se legenda stříbrného plátna vrátí podruhé! Jean-Paul Belmondo si střihne jednu z hlavních rolí v komedii s názvem Nešikovní bandité, která má vyprávět příběh party starých zločinců.

Snímek by se měl začít natáčet snad ještě v letošním roce v Paříži a v Normandii. Režii se chopí Claude Lelouch (74), který s francouzským hercem spolupracoval na filmech Cesta zhýčkaného dítěte (1988) nebo Bídnici 20. století (1995).

oooo O oooo

Jean-Paul Belmondo byl na Silvestra vykraden!

02.01.2012

Francouzský herec měl kvůli zlodějům pokažený závěr roku! Jean-Paul Belmondo (78) byl zrovna na Silvestra okraden - jeho pařížský byt se totiž stal terčem nenechavých bytařů!

Jean-Paul Belmondo (78) se tak "konečně" zařadil do seznamu celebrit, které se v minulosti staly oběťmi trestných činů. Také legendární herec, kterého známe z filmů Muž z Acapulca, Zvíře nebo Eso es, byl vykraden a to dokonce přímo v poslední den roku. Policie v současnosti vyšetřuje, co všechno si neznámí zloději z jeho bytu odnesli ...

Zloději zřejmě použili bezva fintu ...

Paradoxem je, že okradena byla i jeho o 32 let mladší exmanželka Nathalie Tardivel (46), která má byt ve stejné budově jako známý herec. Jean-Paul Belmondo s ní žil v letech 2002 až 2008, ale dnes je jeho partnerkou modelka z Playboye Barbara Gandolfini, s níž má dokonce dceru ...

Lupiči se tak na Silvestra docela slušně napakovali. Je otázkou, zda věděli, že vykrádají byt ve Francii oblíbeného "Bébela" a jeho exmanželky nebo to byla jen blbá náhoda ... Anebo dostali od někoho tip?

oooo O oooo

Jean-Paul Belmondo byl oceněn na festivalu v Cannes!

18.05.2011

Legendární francouzský herec obdržel včera na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes Zlatou palmu za celoživotní dílo! Jean-Paul Belmondo (78) se od tamního publika dočkal bouřlivého potlesku.

Jean-Paul Belmondo (78) cenu převzal od prezidenta festivalu a jeho krátké poděkování vyvolalo obrovské ovace ve stoje. Herec, který chodí o holi, si pro Zlatou palmu přesto došel osobně.

Organizátorům prý trvalo mnoho let, než přesvědčili slavného herece, aby si cenu přišel převzít. Po ceremonii následovalo promítání nového dokumentu o jeho životě, který souběžně vysílala televize France 2.

Jean-Paul Belmondo je známý z filmů Bláznivý Petříček, U konce s dechem, Muž z Ria, Borsalino nebo Zvíře. V roce 1989 získal Césara za svůj herecký výkon ve filmu Cesta zhýčkaného dítěte, jinak se mu filmové ceny spíše vyhýbaly.

Herec má již několik let vážné zdravotní problémy - v létě 2001 navíc utrpěl mozkovou mrtvici a prakticky přestal hrát ve filmu. Naposledy se objevil ve snímku Muž a jeho pes před třemi lety.

oooo O oooo