Taťjana Samojlová

Životopis (biografie) / Informace:

Držitelka mnoha ocenění. Narodila se 4.5.1934 v Leningradě. Její otec byl herec Jevgenij Samojlov. Zakrátko se její rodina přestěhovala do Moskvy. Ve školním věku se Tatjana věnovala baletu. Ukončila baletní studium a známá balerína Maja Plisecká ji pozvala do baletní školy Velkého divadla. Tatjanu však přitahovalo víc dramatické divadlo. V r. 1953 se dostala do divadelního učiliště B. Ščukina. Tady se s ní seznámil její budoucí manžel Vasilij Lanovoj. Vzali se během natáčení dramatu "Mexikánec". Přestože se po čase rozvedli, Samojlová vždy vzpomínala na toto manželství v dobrém. Hned po skončení studia natočila Tatjana jeden ze svých nejlepších filmů "Jeřábi táhnou" pod vedením režiséra Kalatozova. Její Veronika byla obětí války, ačkoli ji prožila bez vážnějšího fyzického újmy. Ale její duše utrpěla těžké rány. V domnění, že její milovaný zahynul v boji, uvěří jeho příteli, který ji svede a pak později podvádí s jinými ženami. Kritika její postavu přijala chladně, protestovala proti hrdince, která nečekala na svého ženicha. No divákům se film líbil, súcitili s dívkou s takovým tragickým osudem. Ještě větší úspěch měl film na festivalu v Cannes v r. 1958. Film byl oceněn hlavní cenou a samotná Samojlová dostala diplom za nejlepší ženský výkon a cenu poroty. Později po návratu do Moskvy byla přijata do Divadla Majakovského odkud přešla do Vachtangovho divadla. V r. 1959 se znovu setkala s Kalatozovem při natáčení filmu "Neodeslané dopisy". I toto natáčení byl úspěšné, přestože v té době mohla herečka dosáhnout ještě mnohem víc. Byla pozvána do Hollywoodu na natáčení postavy Anny Kareninové, avšak vedení Goskina jí nedalo souhlas. Samozřejmě z toho byla zklamaná. Ani ne tak z toho, že výmluvy ze strany Goskina byly směšné (že nemá dostatečné vzdělání apod..) Líto jí bylo, že měla hrát po boku Gerarda Philippa. Navíc se ukázalo, že nemůže rozhodovat sama o tom, co bude dělat.

Jedinou úspěšnou prací herečky v 60-tých letech byl maďarský film "Alba Regia". Samojlovová se dokonce kvůli roli naučila Maďarský jazyk. Natáčení trvalo 2 roky, během nichž žila Tatjana v Maďarsku spolu se svým druhým manželem - spisovatelem Valerijem Osipovom.

Druhý hvězdný čas pro herečku začal v r. 1967, když dostala roli Anny Kareninové v stejnojmenném filmu. Psali o ní noviny po celé Evropě. Úspěch jí znovu dodal elán, ale historie se opakovala. Darmo čekala na další zajímavé nabídky. Objevovala se nadále v nevelkých epizodních rolích. V polovině 70-tých letech zcela zmizela z obrazovek. Zmínili se o ni až začátkem 90-tých let, kdy byla pozvána jako čestný host na 43. MFF do Cannes. V r. 1997 natočil režisér Artur Zarikovský o ní dokument "Tragická pauza nebo Tatjanin den".

Tatjana Samojlová se objevila po dlouhé pauze na plátně až v r. 1999 ve snímku "Čtyřiadvacet hodin". V r. 2004 se mihla v epizodách "Moskevské ságy" a "Saint Germain".

Herecká filmografie

2000 24 chasa

1975 Briljandid proletariaadi diktatuurile

1974 Okean

1973 Není návratu

1972 Gorod na Kavkaze

1967 Anna Kareninová

1965 Šli na východ

1961 Alba Regia

Leon Garros ishchet druga

1959 Neodeslaný dopis

1957 Jeřábi táhnou

Mexikánec