Příběh kmotra

Pokud Vám reformy za posledních dvacet let připadaly pomalé, pak vězte, že tu byla skupina  lidí, která považovala tempo těchto let za překotné. Jediné, čeho tito lidé v začátku opravdu litovali,  bylo, že nejvyšší nominální hodnota bankovek byla 500 korun a že tedy balíky, se kterými zacházeli,  byly velmi neskladné. Peníze byly zkrátka úplně všude.

Příběh Kmotra je inspirován bestsellerem Jaroslava  Kmenty „Kmotr Mrázek". Popisuje vzestup a pád člověka, který se od kšeftu s digitálními hodinkami  posunul až na pozici šedé eminence české politiky. Ve filmu Příběh Kmotra se střetnou dva světy - víra v právo silnějšího a chytřejšího a víra ve spravedlnost. Touha po úspěchu reprezentovaném materiálním bohatstvím a touha sloužit dobru, právu a zásadám civilizované společnosti. Budeme sledovat strhující souboj představitele zákona a pořádku s člověkem, který řád přizpůsobuje svým vlastním potřebám. Policista Cajthaml (Lukáš Vaculík) je celý život na stopě Kmotrovi (Ondřej Vetchý). Sleduje Kmotrovu láskyplnou péči o rodinu, jeho starost o její zajištění a jeho postupnou cestu k moci. Posedlý svou pravdou, obětuje policista vlastní soukromý život, přičemž sleduje rodinnou idylu muže na druhé straně barikády. Vliv  jeho protivníka vzrůstá natolik, že dokáže narušit i struktury na straně zákona a nakonec Cajthamla připraví o jeho postavení a práci. Ten přesto s buldočí vytrvalostí věří v řád a spravedlnost napříč politickými systémy, kterými během svého honu projde. Postava kapitána Cajthamla je holdem policistům, kteří neztratili víru v to, že spravedlnost má zvítězit. Ta nakonec i v našem příběhu zvítězí, neboť Příběh Kmotra je důkazem platnosti úsloví: „S čím kdo zachází, s tím také schází."(oficiální text distributora)

oooo O oooo

Příběh Kmotra – recenze

„Nejhorší je smrt z vyděšení.“

Pustit se do filmu, jehož hlavním tématem je lhaní, politické machinace, vydírání, vraždy a hrabání si do vlastní kapsy chce pořádnou dávku odvahy. Režisér Petr Nikolaev, od něhož jsme mohli vidět například Báječná léta pod psa nebo Lidice, se nezalekl a přináší nám snímek, jež je inspirovaný bestsellerem Jaroslava Kmenty „Kmotr Mrázek“.

Příběh Kmotra vypráví o životě mafiánského bosse Františka Vedrala (Ondřej Vetchý) v letech 1987 až 2006. Postupně nám ukazuje, že když člověk nebyl líný, neštítil se nekalých praktik a měl známosti na těch správných místech, mohl dosáhnout neskutečného bohatství a ještě větší moci. František Vedral, kromě svojí rodiny, miloval obojí a řídil se několika prostými motty, mezi něž patří i „Všichni jsou ke koupi, anebo na prodej.“

V roli vypravěčů se střídají již zmíněný Vedral a policista Cajthaml (Lukáš Vaculík). Ten velkou část svého života obětoval honbě za tímto velice nebezpečným zločincem. Jenže chapadla „Krakatice“ sahají proklatě hluboko, což na vlastní kůži pocítí nejen on, ale i jeho věrní spolupracovníci. A samozřejmě i nic netušící občané České republiky.

Jak sám režisér říká, snímek je pouze inspirovaný skutečnými událostmi. Jedná se o umělecké podání, ve kterém nelze přímo ukázat prstem. Příběh Kmotra není dokumentárním filmem, ani literaturou faktu. Jeho poslání ovšem není pouze pobavit, ale probudit v lidech zájem o probíranou tématiku a touhu zjistit si více. A to se mu skutečně daří. Postupně se propracováváme klíčovými Vedralovými kroky v průběhu polistopadového vývoje a dozvídáme se hrůzná tajemství.

Nejnovější Nikolaevův počin nepatří k tuctovým.Již na první pohled je vidět, že nejnovější Nikolaevův počin nepatří k tuctovým a snaží se být jiný než obvyklé české filmy. Střih i struktura vyprávění, jež jsou inspirované americkými kriminálními seriály, dodávají snímku šmrnc a příjemné tempo. I tak mohla být práce s kamerou ještě odvážnější a oprostit se od domáckých stereotypů.

I přes vážnost probírané problematiky, hrůzná úmrtí a vydírání je tíživá atmosféra odlehčena několika málo vtípky a ironickými narážkami zasahujícími až do kategorie černého humoru. Nemyslete si ale, že budete z kina odcházet s úsměvem na rtech. Očekávejte spíše hlavu plnou vtíravých otázek. Nebýt některých dobových přešlapů, kterých si jistě pozorný divák všimne, byl by výsledný dojem ještě o něco lepší.

Shrnutí

I přes vážnost probírané problematiky, hrůzná úmrtí a vydírání je tíživá atmosféra odlehčena několika málo vtípky a ironickými narážkami zasahujícími až do kategorie černého humoru. Nemyslete si ale, že budete z kina odcházet s úsměvem na rtech. Očekávejte spíše hlavu plnou vtíravých otázek. Nebýt některých dobových přešlapů, kterých si jistě pozorný divák všimne, byl by výsledný dojem ještě o něco lepší.